https://www.ciotrends.cz/ https://i.iinfo.cz/bw/rss-88x31.gif 88 31 https://www.ciotrends.cz/autori/jan-kapoun/ CIOtrends - IT strategie pro manažery cs Wed, 27 Jan 2021 23:03:00 GMT https://www.ciotrends.cz/clanky/historie-firmy-apple-15438/?utm_source=rss&utm_medium=text&utm_campaign=rss „Můj sen je, aby každý člověk na světě měl svůj vlastní počítač Apple,“ prohlásil kdysi Steve Jobs, zakladatel společnosti Apple. V pravém slova smyslu se mu tento sen nesplnil. Na druhé straně si dnes už nelze představit osobní počítač bez vylepšení, která prosadil právě Apple: grafického uživatelského rozhraní a myši. Steve Jobs a Steve Wozniak se seznámili na střední škole... redakce@ciotrends.cz (CIOtrends: Jan Kapoun) Wed, 27 Jan 2021 23:03:00 GMT www.ciotrends.cz-text-6741 https://www.ciotrends.cz/clanky/historie-firmy-apple/?utm_source=rss&utm_medium=text&utm_campaign=rss „Můj sen je, aby každý člověk na světě měl svůj vlastní počítač Apple,“ prohlásil kdysi Steve Jobs, zakladatel společnosti Apple. V pravém slova smyslu se mu tento sen nesplnil. Na druhé straně si dnes už nelze představit osobní počítač bez vylepšení, která prosadil právě Apple: grafického uživatelského rozhraní a myši. Steve Jobs a Steve Wozniak se seznámili na střední škole... redakce@ciotrends.cz (CIOtrends: Jan Kapoun) Fri, 20 Jun 2014 22:00:00 GMT www.ciotrends.cz-text-925 https://www.ciotrends.cz/aktuality/butler-lampson-muz-ktery-videl-10-let-dopredu-2/?utm_source=rss&utm_medium=text&utm_campaign=rss Předchozí díl redakce@ciotrends.cz (CIOtrends: Jan Kapoun) Thu, 04 Apr 2013 02:03:00 GMT www.ciotrends.cz-actuality-10627 https://www.ciotrends.cz/aktuality/butler-lampson-muz-ktery-videl-10-let-dopredu-1/?utm_source=rss&utm_medium=text&utm_campaign=rss Že tento počítač předznamenal v mnohém budoucnost osobních počítačů, o tom svědčí okřídlený výrok: „Kdo v roce 1975 přišel do střediska Xerox PARC, získal velice dobrou představu o tom, jak bude vypadat špičková osobní výpočetní technika v roce 1985." Tím mužem, jenž viděl deset let dopředu, byl americký počítačový vědec Butler Lampson, jedna z nejuniverzálnějších zakladatelských osobností světa informačních a komunikačních technologií. redakce@ciotrends.cz (CIOtrends: Jan Kapoun) Wed, 03 Apr 2013 13:02:48 GMT www.ciotrends.cz-actuality-10626 https://www.ciotrends.cz/clanky/prukopnici-informacniho-veku-31-niklaus-wirth/?utm_source=rss&utm_medium=text&utm_campaign=rss Doba, kdy se Pascal používal zejména v systému MS-DOS, již pominula. Na jeho základě „vyrostlo“ vývojové prostředí Delphi, nástroj pro bleskový vývoj aplikací, který v současné verzi umožňuje rychle vytvářet, migrovat a udržovat nativní aplikace pro Windows a Mac OS X z jediného zdrojového kódu. redakce@ciotrends.cz (CIOtrends: Jan Kapoun) Sun, 06 Jan 2013 05:42:00 GMT www.ciotrends.cz-text-3066 https://www.ciotrends.cz/clanky/prukopnici-informacniho-veku-30-edgar-codd/?utm_source=rss&utm_medium=text&utm_campaign=rss Britský matematik, který formuloval relační model databázových systémů a navrhl první relační systém řízení databáze (System R), položil základy moderním databázovým systémům, jež jsou dnes svázány s mnoha lidskými činnostmi. redakce@ciotrends.cz (CIOtrends: Jan Kapoun) Tue, 25 Dec 2012 07:22:00 GMT www.ciotrends.cz-text-3031 https://www.ciotrends.cz/clanky/prukopnici-informacniho-veku-29-alan-kay/?utm_source=rss&utm_medium=text&utm_campaign=rss „Nejlepší způsob, jak předpovědět budoucnost, je vytvořit ji.“ Tato slova amerického počítačového vědce Alana Kaye by mohla být jeho životním krédem. redakce@ciotrends.cz (CIOtrends: Jan Kapoun) Fri, 02 Nov 2012 07:02:00 GMT www.ciotrends.cz-text-2843 https://www.ciotrends.cz/clanky/prukopnici-informacniho-veku-28-ivan-sutherland/?utm_source=rss&utm_medium=text&utm_campaign=rss Kreslicí systém Sketchpad, který předznamenal mohutný rozvoj počítačové grafiky v následujících desetiletích, první aplikace virtuální reality prostřednictvím HMD, algoritmy pro vektorovou grafiku, design asynchronních integrovaných obvodů. To jsou jen některé ze zásadních přínosů Ivana Sutherlanda. redakce@ciotrends.cz (CIOtrends: Jan Kapoun) Sun, 07 Oct 2012 08:04:00 GMT www.ciotrends.cz-text-2826 https://www.ciotrends.cz/clanky/prukopnici-informacniho-veku-27-seymour-papert/?utm_source=rss&utm_medium=text&utm_campaign=rss Matematik Seymour Papert byl prvním z řady významných vědců, kteří propojili svět počítačů s hlubokým zájmem o vývoj lidského intelektu. redakce@ciotrends.cz (CIOtrends: Jan Kapoun) Wed, 05 Sep 2012 08:21:00 GMT www.ciotrends.cz-text-2803 https://www.ciotrends.cz/clanky/prukopnici-informacniho-veku-26-donald-knuth/?utm_source=rss&utm_medium=text&utm_campaign=rss Autor několikasvazkového díla Umění programování, na němž pracuje od roku 1962, bývá označován jako „guru počítačového programování“ a řazen mezi nevlivnější vědce současnosti. redakce@ciotrends.cz (CIOtrends: Jan Kapoun) Mon, 09 Jul 2012 03:13:15 GMT www.ciotrends.cz-text-2759 https://www.ciotrends.cz/clanky/prukopnici-informacniho-veku-25-theodor-nelson/?utm_source=rss&utm_medium=text&utm_campaign=rss Tvůrce projektu Xanadu patří mezi nejoriginálnější a také nejkontroverznější osobnosti světa IT. Ačkoli jeho celoživotní projekt nenašel praktické využití, jeho přínos pro rozvoj nových technologií, zvláště World Wide Webu, je nezpochybnitelný. redakce@ciotrends.cz (CIOtrends: Jan Kapoun) Fri, 08 Jun 2012 03:13:45 GMT www.ciotrends.cz-text-2734 https://www.ciotrends.cz/clanky/kenneth-thompson-a-dennis-ritchie-otcove-unixu-a-jazyka-c/?utm_source=rss&utm_medium=text&utm_campaign=rss Lze si jen stěží představit, jak by se vyvíjel svět počítačů, kdyby na přelomu šedesátých a sedmdesátých let nevznikl operační systém Unix a s ním posléze i programovací jazyk C. redakce@ciotrends.cz (CIOtrends: Jan Kapoun) Fri, 04 May 2012 03:17:22 GMT www.ciotrends.cz-text-2704 https://www.ciotrends.cz/aktuality/historie-hewlett-packard/?utm_source=rss&utm_medium=text&utm_campaign=rss Historie společnosti Hewlett-Packard je zářným příkladem vybudování úspěšné firmy takřka z ničeho. Začala vyrábět a prodávat oscilátory a sofistikovaná elektronická zařízení, dnes je velmocí v oblasti tiskáren, osobních počítačů, serverů, softwaru a IT služeb. Jak se stalo, že z malé firmy sídlící v garáži vznikl nadnárodní gigant, který postupně získal výrazný podíl na trhu v klíčových kategoriích IT? Společnost Hewlett-Packard založili dva mladí muži, kteří právě končili studium na Stanfordské univerzitě. První z nich, William Hewlett, se narodil ve státě Michigan, ale v útlém dětství se s rodiči přestěhoval do Kalifornie. Jeho otec byl lékařem a získal místo na Stanford Medical School. Bill už v dětství vynikal v technických oborech, na univerzitě si zvolil fyziku a elektrické inženýrství a ve studiu pokračoval na Massachusettském technologickém institutu, kde se stal magistrem přírodních věd. Po návratu na Stanford pak v roce 1939 získal inženýrský titul. V témže roce se začala psát historie firmy Hewlett-Packard (dále jen HP). Bill Hewlett znal o rok staršího Davida Packarda již od roku 1934. V té době se oba zúčastnili výletu do hor v Coloradu, kde uzavřeli nerozlučné přátelství. To však ještě nemohli tušit, že přátelství potrvá více než celé půlstoletí a že jeho plodem bude jedna z největších světových IT společností. K založení firmy na výrobu a vývoj elektrotechnických zařízení dvojici studentů inspiroval jejich profesor Frederick E. Terman, průkopník rádiového inženýrství. Ten svým dvěma nadaným studentům prozradil vizi, aniž by tušil, že právě pokládá stavební kámen gigantické nadnárodní korporaci. Byl přesvědčen, že RC oscilátory, jejichž vlastnosti se tehdy intenzivně zkoumaly, mají pro průmysl takový potenciál, že by nebylo od věci založit firmu pro jejich komercionalizaci. Terman nebyl jen tak někdo. Jeho učebnice Radio Engineering z roku 1932 byla jakousi biblí nejen pro studenty elektroinženýrství, ale i pro radioamatéry. V průběhu války pracoval na vládním projektu a po válce na Stanfordově univerzitě prosadil vybudování lineárního urychlovače elementárních částic, díky němuž se Stanford zařadil mezi nejprestižnější americké technické univerzity (a který navíc tamním profesorům pomohl získat tři Nobelovy ceny). Bill a Dave se rozhodli slova uznávaného odborníka uskutečnit. První zvukový oscilátor 200A vyrobili v roce 1938 v malé garáži v Palo Altu. 1. ledna následujícího roku založili společnost, jejíž název tvořil jejich příjmení. Stojí za zmínku, že legendární garáž, dnes historická pamětihodnost státu Kalifornie, je považována za místo vzniku „zlatonosného“ Silicon Valley. Ze svých úspor, které čerství absolventi dali dohromady, získali 538 dolarů, výchozí částku na rozjezd firmy. Leckomu ten obnos přišel směšný, dokonce i v předválečné době. Musíme si ovšem uvědomit, že to nebyl jediný kapitál, kterým tito dva mladí muži disponovali. Jestliže ten vyčíslitelný byl poměrně skromný, ten druhý, nevyčíslitelný, v sobě skrýval daleko větší předpoklady k úspěchu – spočíval v odhodlání, schopnostech a znalostech. Není bez zajímavosti, že první výrobek firmy, již zmíněný zvukový oscilátor, vznikl na základě Hewlettovy diplomové práce, v níž se zaměřil na praktické využití nové elektroinženýrské technologie – záporné zpětné vazby. K prvním odběratelům zařízení patřila filmová studia Walta Disneye, která použila osm těchto oscilátorů pro ozvučení filmu Fantasia. HP STYL Ačkoli neměli pražádné zkušenosti v obchodování, podařilo se dvěma mladým podnikatelům dosáhnout již v prvním roce mírného zisku. A nejen v prvním roce. Za celou dobu společného působení dokázali firmu udržet v černých číslech. Zatímco Hewlett proslul zejména vědeckými schopnostmi, Packardovou doménou byl obchod. V HP se oba mohli navzájem zastupovat, což často činili. Jejich celoživotní partnerství je pozoruhodné nejen pro osobní přátelství, ale i pro obchodní úspěch a inovační přístup k řízení firmy. Po vstupu USA do 2. světové války začal Bill Hewlett sloužit jako důstojník v americké armádě, zatímco Dave Packard nadále řídil firmu. Na jeho bedra spadalo nejen zajištění výroby elektronických přístrojů pro armádu Spojených států, ale i rozšíření firmy a výstavba prvního vlastního podnikového centra v Palo Altu (Redwood Building). Když se po válce Bill do firmy vrátil a zastával post viceprezidenta, společnost pokračovala v úspěšném růstu. Jestliže na začátku 50. let měla HP dvě stovky zaměstnanců a roční výnos překročil částku pět milionů dolarů, v roce 1958 se počet zaměstnanců takřka zdesateronásobil a zisk činil 30 milionů dolarů. Roku 1957 nabídla HP své akcie k veřejnému obchodování. Bill Hewlett a Dave Packard, kteří do té doby vlastnili značnou část kmenových akcií, vytvořili program zaměstnaneckých akcií, který umožňuje pracovníkům HP zakoupit akcie společnosti se slevou. Ruku v ruce s touto nabídkou se zrodila proslulá strategie řízení označovaná jako „HP styl“ (HP Way). Zdravotní pojištění, flexibilní pracovní doba, otevřené kanceláře, decentralizované rozhodování, řízení podle cílů či zaměstnanecké hovory při kávě, to jsou jen příklady mnoha zásad a metod, které v HP zavedli. Konkrétní příklad vztahu k pracovníkům firmy lze nalézt na počátku 70. let, kdy firma čelila poklesu tržeb a potřebovala propustit asi tisícovku lidí, což tehdy představovalo asi deset procent celkového stavu. Namísto toho tehdy Hewlett vyhlásil, že prakticky každý bude mít v pátek neplacené volno. Opatření trvalo šest měsíců, než společnost krizi překonala. „Už při zakládání firmy jsme si řekli, že nechceme masově propouštět,“ odůvodnil Hewlett vzpomínkami z mládí na hospodářskou krizi obdobné přístupy k řešení těchto problémů. Styl řízení si společnost snažila uchovat do nedávných dnů. Poté, co Hewlett-Packard v roce 2001 nenaplnil kvůli problémům celého odvětví své finanční cíle, zřekla se Carly Fiorina i další členové top managementu části svých odměn. Přesto se Fiorina stala terčem kritiky, že zrazuje tradici firmy. Důvody pro kritické hlasy byly, jak ještě uvidíme, ovšem jinde. Díky HP stylu řízení (stejně jako důrazu na výzkum, o kterém ještě bude řeč) se společnost, která vznikla v nenápadné garáži, později stala jedním z nejvýraznějších hráčů na trhu informačních technologií. Odkaz HP styl se nadto stal inspirací pro další společnosti nejprve v Silicon Valley a později i v celém světě. GLOBÁLNÍ SPOLEČNOST V roce 1957, v témže roce, kdy vstoupila HP na burzu, začali zakladatelé rozšiřovat její působnost za hranice Spojených států. Výsledem bylo otevření prvního výrobního závodu v německém Boeblingenu a založení prvního neamerického střediska. Jednalo se o evropskou centrálu HP v Ženevě. Později byla podobná centra založena i v Japonsku a Singapuru a v Latinské Americe. Zakladatelé společnosti přitom definovali jako jeden z cílů HP stylu globální občanství, které zní: Žijeme tak, abychom nesli svou zodpovědnost vůči globálnímu společenství. Snažíme se žít v souladu s ekonomikou, intelektuálním potenciálem a být společensky aktivní v každé společnosti a zemi, ve které obchodujeme. Hewlett, který byl známý svým citem pro technologické novinky a nové trendy, prosadil v roce 1966 založení samostatného výzkumného střediska v Palo Altu. I v době, kdy ve společnosti zastával nejvyšší postavení, jej pravidelně navštěvoval. Zajímal se o nejrůznější inovace a neváhal pracovat po boku řadových zaměstnanců z výzkumného centra společnosti. Na řadě inovací se i sám podílel, přičemž nejznámějším příkladem je vývoj vědeckého kalkulátoru. Když v roce 1968 představili výzkumní pracovníci HP Lab stolní vědecký kalkulátor HP 9100A, Hewlett navrhl, že by společnost měla vyvinout něco podobného, ale aby se přístroj vešel do kapsy u košile. Výsledkem byl HP-35, první kapesní vědecký kalkulátor na světě. Jakmile byla na začátku 70. let minulého století zahájena jeho sériová výroba, výpočty na logaritmickém pravítku se začaly stávat minulostí. HP si postupně získávala jméno i svým důrazem na běžného spotřebitele. Ačkoli technologie laserového tisku vznikla v Xeroxu a první laserové tiskárny vyvinula IBM, laserovou tiskárnu určenou pro použití doma a v kanceláři uvedla v roce 1984 na trh HP – jednalo se o první model HP LaserJet. Tento první LaserJet dokázal tisknout v rozlišení 300 dpi a jeho původní cena byla 3 500 dolarů. Cenu 1 000 dolarů prolomila laserová tiskárna v roce 1990, o tři roky později začala HP nabízet první barevnou laserovou tiskárnu. Rozšiřování portfolia výrobků a služeb je jedním ze stěžejních principů HP stylu. K tomu společnosti pomáhá vlastní výzkum. V současnosti má výzkumné středisko HP Labs šest poboček rozesetých po celém světě. Na výzkum a vývoj vyčleňuje HP zhruba šest až sedm procent z ročního výnosu, což odpovídá částce čtyři miliardy dolarů. Značná část této sumy jde na vývoj nových produktů a služeb, ale sedm procent je investováno do dlouhodobého výzkumu, zaměřeného na budoucí technologie a služby. HP + COMPAQ = ? Zlomovým okamžikem v historii firmy bylo sloučení HP se společností Compaq, k němuž došlo v roce 2002. Carly Fiorina zvládla nesnadnou a komplikovanou fúzi své firmy s Compaqem na výtečnou. Tato fúze je dnes uváděna jako učebnicový příklad, jak lze rychle a relativně bezbolestně spojit dvě obří firmy. I přes úspěch se ale takřka vzápětí dostavily problémy a ozvali se kritici, že převzetí Compaqu, za který HP zaplatila 19 miliard dolarů, bylo chybou, která firmu poškodí. Jako důvod pro své tvrzení uváděli, že byznys s osobními počítači bude stále méně zajímavý. Třebaže Fiorina zavedla ve firmě tvrdou kázeň (někteří zaměstnanci ji za jejími zády přezdívali „Darth Vader v sukni“), kritické hlasy sílily. Přidali se k nim i potomci zakladatelů firmy, kteří ji dokonce obvinili, že společnost zbavila její duše, její jedinečné firemní kultury. Fiorina dokázala, že umí firmu řídit, ale nedokázala jí prý poskytnout jasnou inovační strategii či vizi. Roztržka s potomky dvojice „otců zakladatelů“, kteří byli proti akvizici Compaqu, nepostrádala komických, či spíše malicherných rysů: vytýkali jí například i fakt, že nelétá turistickou třídou, jako její předchůdci, ale firemním speciálem, kdy ji vždy – považte! – doprovází její osobní kadeřnice. Část akcionářů v čele s potomky Hewletta a Packarda nakonec dosáhla svého. Carly Fiorina z nejvyššího postu, jaký kdy v byznysu zastávala žena, odstoupila v roce 2005. Nepodařilo se jí, aby akcie společnosti zahájily vzestup, jaký slibovala. Výše jejího odstupného přesahovala částku 20 milionů dolarů. Řízením byl nejprve dočasně pověřen finanční ředitel Robert Wayman, než byl jmenován Mark Hurd, současný prezident a CEO společnosti. V současnosti, kdy už horké hlavy kritiků vychladly, se ukazuje, že Carly Fiorina společnosti v krizových letech 2000–2003 rozhodně neublížila, ale spíše ji zachránila před pozvolným pádem. Mark Hurd záhy po svém jmenování oznámil program zjednodušení struktury společnosti (šlo o sloučení dvou divizí do jedné), snížení nákladů a posílení orientace na zákazníky. Za tímto účelem musí ovšem zredukovat počet pracovních sil o přibližně 14 500 zaměstnanců, což je přibližně 10 procent stavu pracovníků na plný úvazek. Vedle toho chce omezit řadu zaměstnaneckých výhod, které byly v HP samozřejmostí (jde např. o zastavení penzijních programů a zdravotního penzijního zvýhodnění). Potomci zakladatelů se kupodivu proti tomu neozvali… Volné pátky, které svého času zavedl Bill Hewlett, aby překonal krizi, aniž by musel propouštět, upadly v zapomnění. Že by byl HP styl „otců zakladatelů“ odbytou minulostí, pro který v dnešním světě není místo? Tak jednoduché to samozřejmě není. Hurd předpokládá, že úsporami získá 1,9 miliardy dolarů, přičemž zhruba polovinu těchto úspor chce využít k posílení pozice na trhu nebo reinvestovat do podniku tak, aby posílil konkurenceschopnost HP. Zda se mu to podaří, to ukáže budoucnost. Nárůst zisků v minulém roce, posílení pozice největšího světového producenta tiskáren a druhého největšího výrobce osobních počítačů jsou výsledky, které naznačují, že nová strategie společnosti Hewlett-Packard se rozhodně neminula účinkem. –vložený text– Z historie Hewlett-Packard 1939 William Hewlett a David Packard zakládají firmu Hewlett-Packard, prvním výrobkem je oscilátor 200A. 1943 Testy generátoru signálů a vstup na pole mikrovln. 1951 Vynález vysokorychlostního měřiče frekvence. 1956 První osciloskop model 130A/ /150A. 1957 HP se stává veřejně obchodovatelnou společností. 1958 První akvizice firmy F. L. Moseley Company of Pasadena producenta kvalitních grafických záznamníků. První krok k byznysu s plotry a tiskárnami. 1964 Představeny cesiové atomové hodiny HP 5060A s odchylkou jedné sekundy za 3 tisíce let. 1968 První desktopový vědecký kalkulátor HP 9100A. 1972 První vědecký kalkulátor na světě do dlaně HP-35. 1974 První minicomputer a programovatelný kalkulátor. 1978 Williama Hewletta střídá na pozici CEO John Young. 1980 První osobní počítač HP– 85. 1982 Technický počítač HP 9000 a „desktopový mainframe“ HP– 75C. 1984 Termální tiskárna ThinkJet a laserová tiskárna LaserJet. 1986 Představena počítačová architektura založená na procesorech RISC. 1988 Představena rodina tiskáren DeskJet. 1991 Na trh uvedena barevná tiskárna color DeskJet 500C. 1992 CEO se stává Lewis Platt. 1996 Umírá David Packard. 1998 Představeno první PDA Jornada 820. 1999 Carly Fiorina jmenována CEO. 2001 Umírá William Hewlett. HP oznamuje záměr fúze s Compaqem. 2002 Fúze HP a Compaqu úspěšně provedena. 2004 Představena plazmová a LCD TV a HP Digital Entertainment Center. 2005 Fiorinu střídá na pozici CEO Mark Hurd, který představuje novou strategii HP. –vložený text– Osobnosti společnosti Hewlett-Packard William R. Hewlett (1913–2001), spoluzakladatel společnosti Hewlett-Packard, přední americký podnikatel, technolog a filantrop. Během své kariéry působil ve správních radách řady společností a organizací (např. Chrysler Corp., Chase Manhattan Bank, FMC Corp.). Aktivní vedení své firmy opustil v roce 1978. Byl držitelem mnoha patentů a členem americké Národní akademie věd (National Academy of Sciences) a řady dalších institucí. V roce 1985 mu prezident Spojených států Ronald Reagan udělil Národní medaili za vědu (National Medal for Science), nejvyšší vědecké ocenění v USA. Manželé Hewlettovi založili roku 1966 nadaci Williama a Flory Hewlettových, která poskytuje granty organizacím v oblastech zdravotnictví, vzdělávání, ochrany životního prostředí či rozvoje rodiny. David Packard (1912–1996), spoluzakladatel společnosti Hewlett-Packard, přední americký podnikatel a filantrop. V letech 1969–1971 působil jako expert v americké Radě národní bezpečnosti, v 70. letech jako poradce amerických prezidentů, zejména v otázkách bezpečnosti státu. Společně se svou manželkou založil nadaci (David and Lucile Packard Foundation), jejímž prostřednictvím věnoval desítky milionů dolarů zdravotnickým zařízením (např. Lucile Salter Packard Children‘s Hospital) a nejrůznějším nevýdělečným organizacím. Richard Lampman (*1941), ředitel Computer Systems Lab, nyní ředitel výzkumu společnosti HP, řídí šest světových vědeckých výzkumných center (HP Labs). Podílel se na vývoji nových řešení technologie inkoustového a laserového tisku. Carleton S. Fiorina (*1954), před příchodem do HP pracovala ve společnostech AT&T a Lucent Technologies, v letech 1999–2005 CEO společnosti HP. Nyní působí na Massachusettském technologickém institutu a v radě Světového ekonomického fóra. Vydala knihu pamětí Nesnadná rozhodnutí (Tough Choices: A Memoir, 2006). Nora Denzelová, viceprezidentka HP pro software. Působila v IBM a jiných firmách. V současnosti je zodpovědná za vývoj softwaru – např. softwaru pro řízení infrastruktury HP OpenView (které zavádí novou generaci webových služeb a těsnější integraci mezi obchodním a provozním řízením podniku). Daryl Anderson, výzkumný pracovník. Vyvinul technologii LightScribe, která umožňuje laserový potisk CD a DVD disků, kterou HP uvedla na trh v roce 2004. –vložený text– Hewlett-Packard Company Společnost Hewlett-Packard (HP), založená v roce 1939 v kalifornském Palo Altu, je předním světovým dodavatelem výrobků, technologií, řešení a služeb pro jednotlivce i podniky. Široká nabídka společnosti zahrnuje IT infrastrukturu, management software osobní počítače a přístupová zařízení, globální služby, výrobky pro tisk a zobrazování. Obchodní strukturu společnosti tvoří tři obchodní skupiny: Imaging and Printing Group (IPG) – HP je vedoucím poskytovatelem řešení v oblasti tisku a zobrazování pro podniky a spotřebitele. IPG nabízí tiskárny, multifunkční zařízení, digitální zobrazovací zařízení, jako jsou fotoaparáty, skenery, příslušné doplňky a spotřební materiál. IPG nabízí také řešení pro profesionální tisk. Technology Services Group (TSG) je tým odborníků s celosvětovou působností. Poskytuje návody, odborné vědomosti a obsáhlý soubor služeb, které zákazníkům pomáhají uskutečnit měřitelný přírůstek obchodní hodnoty ze svých investic. Personal Systems Group (PSG) zahrnuje produkty s nejnovějšími technologiemi a se zjednodušenou formou správy v rámci již funkční IT infrastruktury u zákazníka. Nejširší nabídka na trhu zahrnuje desktopy, notebooky, pracovní stanice, monitory i handheldy pro všechny zákaznické segmenty. Kromě tří obchodních divizí vlastní společnost své laboratoře (HP Labs), které zabezpečují výzkum pro celou společnost. HP laboratoře jsou primárně zaměřeny na objevování nových technologií, které pomáhají v rozvoji obchodních příležitostí a účasti na neustále se měnících potřebách trhu. HP je celosvětově: No.1 v oblasti inkoustových, multifunkčních a jednofunkčních tiskárnách, v černobílých a barevných laserových tiskárnách, ve velkoformátových tiskárnách, ve skenerech, v tiskových serverech, ve spotřebním materiálu pro inkoustové a laserové tiskárny No. 1 v oblasti serverů No. 1 v úložných datových systémech, v externích úložných paměťových systémech a oblasti otevřených úložných síťových zařízení No. 1 v oblasti sítí a System Management softwaru No. 1 v oblasti notebooků No. 1 v oblasti Pocket PC No. 2 v oblasti osobních počítačů No. 2 v oblasti příjmů z osobních počítačů No. 2 v oblasti handheldů No. 3 v oblasti IT služeb No. 6 v oblasti softwaru redakce@ciotrends.cz (CIOtrends: Jan Kapoun) Mon, 13 Aug 2007 23:00:48 GMT www.ciotrends.cz-actuality-2797 https://www.ciotrends.cz/aktuality/tranzistor-z-nanotrubicek-a-z-dna/?utm_source=rss&utm_medium=text&utm_campaign=rss V izraelské laboratoři bylo vyvinuto první elektronické nanozařízení, které využívá jak samoorganizačních schopností DNA, tak vlastností uhlíkových nanotrubiček. Vědci z izraelského technologického ústavu (Technion-Israel Institute of Technology) využili při vývoji samoorganizujícího se nanotranzistoru jednak neobyčejných konstrukčních schopností kyseliny deoxyribonukleové (DNA), jednak výhodných fyzikálních vlastností uhlíkových nanotrubiček, jež umožňují sestavit elektrické obvody v měřítku nanometru. Výsledkem jejich úsilí je první funkční elektronické nanozařízení, které může být předstupněm ke konstrukci složitějších elektronických nanosystémů. Doktor Erez Braun, jenž vývoj tohoto „neviditelného tranzistoru“ vedl, na tiskové konferenci poznamenal: „Z mikrobiologie je dobře známo, že DNA má vynikající konstrukční a samoorganizační schopnosti, nevýhodou této makromolekuly ovšem je, že nevede elektrický proud. Z tohoto důvodu jsme usilovali svázat do struktury DNA nesmírně tenké nanotrubičky, které jsou naopak vynikajícími vodiči. Póly elektrod byly vytvořeny přidáním nepatrného množství kovových prvků, stříbra a zlata, na konce jednotlivých nanotrubiček, tzv. emitorů a kolektorů, jež v tranzistorech tvoří přechody. Toto zařízení o velikosti 45 nm dokáže fungovat jako běžný tranzistor a pracuje při běžné pokojové teplotě. Vědci dokonce úspěšně vyzkoušeli propojit dva nanotranzistory do obvodu na bázi levotočivých šroubovnicových řetězců DNA, tedy obdobnou metodou, jaká se využívá v mikrobiologii. Práce Ereze Brauna a jeho kolegů naznačuje, jakým směrem se bude odvíjet nanotechnologický výzkum. Tato oblast evidentně nezůstane v pouhé kombinaci mechaniky a chemie anorganických molekul, jak to popisovali ve svých vizionářských dílech futurologové. Naopak. Jak se ukazuje, síla „nanotech“ bude v příštích letech spočívat v propojování nanomechanických zařízení s biologickými systémy živé přírody, která dokáže skládat a organizovat složité organismy na úrovni molekul. První samoorganizační tranzistor, jak se Erez Braun rovněž vyjádřil, je jen úvodním krokem k vytvoření funkčního molekulárního počítače. Jeho komponenty nepřesáhnou velikost několika desítek nanometrů, přičemž vědci doufají, že výpočetní výkon tohoto mikropočítače vysoko předčí výkony dnešních běžných PC. Více informací Technion-Israel Institute of Technology http://www.technion.ac.il/english DNA used to create self-assembling nano-transistor http://www.eurekalert.org/pub_re­leases/2003–11/asft-dut111803.php New Scientist http://www.newscientist.com/new­s/news.jsp?id=ns99994406 Poznámka Pavel Houser: Principy metody nejsou příliš jasné a právě procházejí patentovacím postupem. U DNA se však nevyužívá jejích replikačních schopností, ale schopnosti se zformovat do určitého geometrického tvaru – dvojšroubovice. DNA tedy funguje v roli jakési výztuže, pojiva, svorníku, nosiče (etc.), který zajistí správné geoemtrické seskládání polovodičových prvků… redakce@ciotrends.cz (CIOtrends: Jan Kapoun) Sun, 30 Nov 2003 23:00:52 GMT www.ciotrends.cz-actuality-4045 https://www.ciotrends.cz/aktuality/ned-monitor-z-nanotrubicek/?utm_source=rss&utm_medium=text&utm_campaign=rss Společnost Motorola vyvíjí nový druh plošných monitorů, který má být levnější než současné plazmové či LCD obrazovky. V jeho konstrukci se využívá unikátních vlastností uhlíkových nanotrubiček. Chystaný druh monitoru, který má mít dosud nevídané rozlišení, se prozatím označuje zkratkou NED (Nano Emissive Display). Výzkumníkům z týmu Motorola Lab se podle vlastního prohlášení podařilo vyvinout nový způsob, jak připravovat uhlíkové nanotrubičky při nízkých teplotách, což poprvé umožní jejich komerční využití. Nanotrubičky se dnes připravují především z obřích molekul fullerenů, jejichž strukturu tvoří vzájemně propojené atomy uhlíku umístěné ve vrcholech více nebo méně pravidelných mnohostěnů. Jedná se vlastně o dutá uhlíková vlákna, která mohou být až 50tisíckrát tenčí než lidský vlas. Mezi vlastnosti, které by z nanotrubiček mohly udělat materiál budoucnosti, patří variabilita tvarů a především nesmírně dobrá schopnost vést elektrický proud. Když se trubičky sestaví do potřebných struktur s řadami otáček a smyček, může se z nich stát polovodič – což je v současnosti jedna z nejsledovanějších oblastí využití tohoto materiálu. Vedle výroby nanotrubiček při nízkých teplotách bylo druhým stupněm k tomu, aby mohl být monitor NED zkonstruován, objevení způsobu kladení jednotlivých tenounkých nanotrubičk vedle sebe. Vědci z týmu Motorola Lab objevili způsob jejich umístění na určitý povrch, a to s neobyčejně přesně definovanými rozestupy – čímž se optimalizuje emise svazků elektronů, která vytváří vlastní obraz. Princip technické realizace panelu je obdobný jako u obrazovek typu TFT (Thin Film Transistor). Obrazové buňky vytvářející matici bodů (pixelů) jsou v NED monitorech tvořeny právě svazky nanotrubiček. Společnost Motorola již oznámila, že monitory NED budou nejen kvalitnější než v současnosti používané typy displejů, ale předpokládá se, že jejich sériová výroba bude i značně levnější než tomu je u typu LCD. redakce@ciotrends.cz (CIOtrends: Jan Kapoun) Mon, 21 Jul 2003 23:00:08 GMT www.ciotrends.cz-actuality-4056