Nedotažená digitalizace brzdí efektivitu státu

„Systém základních registrů svými parametry stále odpovídá době svého vzniku, tedy roku 2012,“ upozorňuje NKÚ. Důsledky jsou závažné – v roce 2020 byl například registr práv a povinností nedostupný po dobu 27 hodin a deseti minut.

Alarmující zjištění představuje fakt, že 2 923 z celkových 5 118 agendových informačních systémů si v roce 2023 vytvářelo lokální kopie referenčních údajů. To nejen že snižuje efektivitu systému, ale rovněž zvyšuje riziko, že některé údaje nemusejí odpovídat aktuálnímu stavu.

Neefektivní vývoj informačních systémů na ministerstvech

Ministerstvo práce a sociálních věcí dlouhodobě bojuje s problémy v oblasti digitalizace klíčových agend. Kontrola NKÚ odhalila, že resort MPSV nedokončil klíčové IT projekty v oblasti politiky zaměstnanosti a zpracování důchodové agendy, a to ani po deseti letech vývoje.

„MPSV provozuje informační systémy s vysokými provozními náklady. Projekty, které měly za cíl snížit měsíční náklady z 33 milionů na tři miliony korun, nebyly ani po deseti letech dokončeny,“ konstatuje NKÚ. V důsledku toho zaplatilo ministerstvo za provoz současných systémů až o 650 milionů Kč více, než původně očekávalo.

Podobně na tom bylo ministerstvo kultury, které vynaložilo více než
4,5 milionu korun na informační systém pro administraci dotací, který však stále neexistuje. V letech 2019–2022 muselo ministerstvo ručně zpracovávat více než 3 000 žádostí o dotaci ročně. Projekt jednotného evidenčního a grantového informačního systému, zahájený již v roce 2015, byl ukončen v roce 2020 bez jakýchkoliv výsledků.

Absurdní příklady z praxe úřadů

Kontrola NKÚ odhalila i konkrétní případy, které ilustrují, jak nedostatečná digitalizace komplikuje život jak občanům, tak úředníkům:

• Před první výplatou každého důchodu musel úředník ČSSZ nejprve vytisknout údaje z informačního systému a poté je znovu ručně opsat do téhož systému.
• Při vyřizování žádostí o rodičovský příspěvek museli zaměstnanci úřadu práce přecházet mezi různými informačními systémy a ručně ověřovat a opravovat osobní údaje žadatelů.
• Občan, který on-line požádal o příspěvek na bydlení, sice přiložil všechny potřebné dokumenty digitálně, ale úředník je musel ručně kopírovat z jedné aplikace do druhé.
• MPSV od roku 2013 nezajistilo informační systém pro sociálně-právní ochranu dětí, přestože to vyžaduje zákon. V důsledku toho pracovníci OSPOD spisy stále předávají poštou a zjišťují volné kapacity ústavních zařízení telefonicky.

„Neexistence jednotného prostředí zvyšuje administrativní zátěž pracovníků OSPOD, kteří spisy stále předávají poštou a zjišťují volné kapacity ústavních zařízení telefonicky,“ upozorňuje NKÚ na dopady pomalé digitalizace v sociální oblasti.

Problematika cloudových služeb a IT výdajů

Celkový objem výdajů na ICT za rok 2024 u organizačních složek státu a státních fondů činil 25 miliard. Přesto zůstává využívání moderních technologií, jako je cloud computing, minimální. Přestože Katalog služeb cloud computingu obsahuje k roku 2024 celkem 8 678 služeb od 133 poskytovatelů, ve skutečnosti jsou využívány a vykazovány pouze tři služby.

„Tato situace ukazuje, jak těžkopádná a pomalá je implementace nových přístupů do státní i veřejné správy,“ komentuje NKÚ tento stav.

Pozitivní příklady existují, ale jsou výjimkou

Navzdory převládajícím problémům lze najít i pozitivní příklady digitalizace. Jedním z nich je elektronizace přihlášek na střední školy – v roce 2024 bylo podáno 121 tisíc elektronických přihlášek, zatímco papírovou formu zvolilo pouze 25 tisíc uchazečů.

Dalším příkladem je sčítání lidu v roce 2021, kdy 83,8 % formulářů bylo vyplněno on-line. Oproti tomu pouhých 6,2 % formulářů zajišťovala terénním šetřením Česká pošta. Celkově sčítání lidu a bytů stálo ČSÚ 1,8 miliardy Kč, z toho smluvní odměna pro Českou poštu dosahovala přibližně jedné miliardy korun.

Klesající důvěra v digitalizaci

Postupné odkládání termínů digitalizace agend z původně plánovaného roku 2025 na rok 2027 dále snižuje důvěru veřejnosti ve schopnost státu uskutečnit digitální transformaci. 

Jak je na tom kybernetická bezpečnost v České republice? Jak bezpečné jsou české digitální sítě?

0:00/

Tento posun byl zaveden novelou zákona o elektronických komunikacích a signalizuje, že ani po pěti letech od přijetí zákona o právu na digitální služby nebude většina agend plně digitalizována.

Co dál s digitalizací?

Výroční zpráva NKÚ jasně ukazuje, že pouhé investice do informačních technologií nestačí. Pro úspěšnou digitalizaci je nezbytné udělat hloubkovou revizi agend, optimalizaci procesů a zajistit efektivní spolupráci mezi jednotlivými resorty.

„Stát se nadále pokoušel digitalizovat služby, aniž nejprve zmodernizoval a zefektivnil vnitřní fungování jednotlivých institucí a revidoval jejich agendy,“ shrnuje NKÚ hlavní problém české digitalizace. „Právě tato nepřipravenost je jedním ze zásadních důvodů, proč digitalizace veřejné správy stále zaostává.“

Analýzou dat jsou call centra téměř posedlá, říká špičkový odborník na kontaktní centra Martin Krištof

0:00/

Pokrok v oblasti tzv. vnitřní digitalizace úřadů tak zůstává neuspokojivý. Mezi lety 2020 a 2023 došlo u organizačních složek státu k poklesu o pouhých 0,75 % (565 míst), což ukazuje na omezený efekt digitalizace na efektivitu řízení a snižování administrativní zátěže.

Česká republika má nyní před sebou nelehký úkol – nejen dohnat zpoždění v digitalizaci veřejné správy, ale především změnit přístup k jejímu naplnění. Místo izolovaných a nekompatibilních řešení je potřeba zavést systematický přístup s důrazem na uživatelské potřeby, sdílení dat mezi úřady a skutečnou modernizaci procesů. Jen tak může digitalizace přinést očekávané zefektivnění státní správy a lepší služby pro občany. Ale k tomu zatím chybějí na straně státu znalosti, schopnosti, odvaha a chuť něco změnit.

Článek vyšel v CIOtrends 2/2025.