;

Řízený sklad v dodavatelském řetězci

17. 8. 2007

Sdílet

Sklad je důležitou součástí moderního dodavatelského řetězce. Efektivní provoz skladu je podmíněn nasazením vhodného informačního systému pro řízení skladového provozu (Warehouse Management System, WMS) v kombinaci s ostatními logistickými technologiemi (skladování, manipulace, identifikace), vybranými s ohledem na daný typ materiálových toků a na průběh souvisejících obchodních procesů.

Při realizaci řízeného skladu je zapotřebí vymezit jeho úlohu a místo v logistickém řetězci, navrhnout jeho organizaci a technologickou dispozici, vytvořit podrobný procesní model skladu i jeho okolí a v této souvislosti rovněž rozhodnout o výběru vhodného aplikačního softwaru a o způsobu jeho integrace do celého systému řízení dodavatelského řetězce (Supply Chain Management, SCM).

Zatímco v minulosti byl sklad považován spíše za pasivní úložiště více či méně potřebných zásob, hraje v současné době stále více aktivní roli ve schopnosti podniku reagovat nejen na požadavky trhu a svých zákazníků, ale zajišťovat rovněž potřebnou plynulost výroby a její efektivnost za situace, kdy se objem dodávek snižuje, ale zároveň roste jejich frekvence a variabilita. Z tohoto důvodu je problematika skladového provozu – ať už z hlediska jeho technického vybavení nebo organizace a řízení – na pořadu dne nejen ve velkých, ale i ve středních a menších podnicích.

Při řešení skladového provozu se na prvním místě obvykle objeví otázka, jakou koncepci skladu je účelné realizovat. Vedle zajištění potřebné skladovací a manipulační kapacity a s tím spojených investičních a provozních nákladů hraje při návrhu stále větší roli pružnost skladu (schopnost přizpůsobit se měnícím se a kolísajícím požadavkům trhu v krátkodobém i dlouhodobém horizontu) a dále jeho „logistický výkon“, vyjádřitelný například následujícími ukazateli:

  • stupeň úplnosti, přesnosti a spolehlivosti dodávek průměrná dodací lhůta
  • průměrná doba obratu skladové zásoby (resp. průměrná hodnota velikosti zásob ve vztahu k poskytované úrovni disponibility a stupni využití dostupné skladové kapacity)
  • velikost provozních nákladů skladu ve vztahu k celkovým logistickým nákladům v logistickém řetězci
  • výše přidané hodnoty služeb poskytovaných skladovým provozem

Je zřejmé, že některé z výše uvedených ukazatelů působí do určité míry protichůdně. Tak například v důsledku nadměrného snižování průměrné doby obratu může dojít ke zhoršení kvality dodávek a ke ztrátě zákazníků, zkracování dodací lhůty bez ohledu na charakter dodávek může zase výrazně zvýšit provozní náklady a v důsledku toho snížit schopnost konkurence. Je proto nezbytné najít pro každý skladový provoz individuální kompromis mezi jeho „štíhlostí“ (produktivitou) a „agilností“ (pružností) na strategické, taktické i operativní úrovni. To v praxi mimo jiné znamená
  • Rozhodnout o stupni zákaznických služeb, který bude poskytován, a určit úroveň zásob nezbytnou k jeho zajištění.
  • Zvolit odpovídající prostorovou a technologickou dispozici a technické vybavení skladového provozu a jeho jednotlivých částí.
  • Stanovit základní provozní procesy a úroveň jejich podpory informačním systémem.
  • Vyhodnotit navržené varianty jak z pohledu investičních a provozních nákladů, tak z hlediska jejich citlivosti k případným změnám základních výchozích parametrů.

Předmětem činnosti každého skladového provozu je realizace materiálových transakcí spojených ve vstupní fázi s vykládkou zboží, jeho příjmem a zaskladněním a ve výstupní fázi s vyskladněním a vychystáním zboží, kompletací dodávky a její nakládkou. Další materiálové transakce mohou souviset například s reorganizací skladu, řešením rozdílů mezi fyzickým a evidenčním stavem, inventarizací zásob, odběrem kontrolních vzorků, likvidací nekvalitního zboží a dalšími aktivitami zajišťovanými v rámci skladu (například přebalování a označování zboží, vytváření zákaznických setů, apod.). Každá transakce je součástí nějakého procesu probíhajícího obvykle souběžně s procesy dalšími. Skladový provoz je tak ve své podstatě složitým dynamickým systémem, který je třeba efektivně plánovat a řídit.

Jaké možnosti řešení tohoto problému jsou k dispozici? Domnívám se, že situace je zde obdobná jako v oblasti řízení výroby: obvyklá funkcionalita podnikových informačních systémů založená na transakčním zpracování dat je pro tyto účely použitelná jen omezeně. Moderní skladový informační systém si již nevystačí s mapou skladu, podrobnou evidencí jeho stavu a pohybu do úrovně skladových manipulačních jednotek (palet) a ukládacích míst (lokací). K efektivnímu řízení také nestačí jen komunikace prostřednictvím mobilních terminálů pracujících v bezdrátové síti, které umožňují v reálném čase předávat skladovým pracovníkům požadované úkoly a zpětně získávat potřebné informace o jimi realizovaných transakcích.

Připustíme-li, že hlavním úkolem skladového provozu není optimalizace zásob, ale efektivní realizace služeb vyžadovaných jeho okolím (nákup, výroba, prodej, distribuce), je plán těchto služeb (plán materiálových vstupů do skladu a výstupů z něho) základním východiskem provozní úrovně řízení skladu, která musí zajistit realizaci tohoto plánu a dodržet přitom požadované výkonové parametry zmíněné v úvodu tohoto příspěvku. Obdobně jako ve výrobní soustavě je nezbytné pracovat s omezenými kapacitami a počítat s nutností neustálého přizpůsobování jednou vytvořeného plánu novým okolnostem a událostem. Proč tedy pro řízení skladového provozu nevyužít principů uplatňovaných při plánování a řízení výroby?

Jednu z možností představuje vhodná aplikace metod dynamického plánování. V případě skladového provozu mohou být „výrobními“ zakázkami již zmíněné termínované požadavky na materiálové vstupy a výstupy (plánované příjmy a výdeje, v případě distribučního skladu ve formě avíz dodávek a expedičních příkazů vzniklých zpracováním zákaznických objednávek). Operace pak představují materiálové transakce vzniklé rozpadem těchto požadavků do úrovně manipulace s jednotlivými materiálovými kvanty (zaskladnění, vyskladnění, vychystání, kompletace). Délka jejich trvání však není odvozena z technologického postupu výroby dílu, ale z odhadu času potřebného pro fyzickou realizaci transakce, který je ovlivněn jak použitými manipulačními a skladovacími technologiemi, tak implementovanými skladovacími strategiemi (v moderních skladech mohou zohledňovat nejen logistické vlastnosti skladovaného artiklu, ale například i jeho obrátkovost nebo předpokládanou četnost přístupů k artiklu v nejbližším období). Činnost skladového provozu tak může být naplánována se zřetelem k termínům dokončení jednotlivých zakázek (připravenost dodávky k nakládce) a efektivnímu využití kapacit všech významných zdrojů (pracovníci, manipulační technika). Potvrzování realizovaných transakcí prostřednictvím mobilních terminálů nebo výstupů z řídicích systémů automaticky pracujících zařízení vytváří aktuální a reálnou zpětnou vazbu a umožňuje operativně reagovat na případné změny.

Je zřejmé, že dynamické plánování je nejúčinnější ve skladových provozech s vysokou mírou automatizace, kdy predikovatelnost „průběžné doby“ materiálových transakcí a malá četnost „poruch“ umožňují pracovat s plánem, jehož použitelnost není omezená jen na krátký časový úsek. V situaci, kdy je převaha materiálových transakcí vykonávána člověkem (nebo za jeho přímé účasti), však může být zajištění těchto podmínek problematické, nebo dokonce nemožné. Plán skladových transakcí potřebných k realizaci plánovaných příjmů či výdejů může být sice vytvořen se záměrem optimalizovat jejich průběh (například takovým řazením jednotlivých operací, které bere do úvahy jak topologii skladu, tak pravidla pro tvorbu expedičních jednotek), nedokáže je však většinou přiřadit jednotlivým zdrojům s ohledem na jejich reálné kapacity a aktuální stav. Jedno z možných dílčích řešení tohoto problému přináší aplikace základních principů teorie omezení: nalezení úzkého místa (v distribučním skladu to může být například vytváření expedičních jednotek složených z více různých skladových položek) a maximalizace jeho výkonu. Osobně se domnívám, že je to jeden z možných směrů dalšího vývoje WMS aplikací.

Autor je vedoucím týmu logistických řešení společnosti ICZ.
Našli jste v článku chybu?

Autor aktuality