Každé dva roky děláme v CIOtrends anketu mezi státními organizacemi, jak jsou na tom s investicemi do informačních technologií. A protož letos je zase sudý rok, byl čas i na anketu. Protože jde o zajímavá čísla, překlápíme postupně celý článek z magazínu i na web, rozdělený do několika částí.
V druhém díle se zaměříme na investice do IT z rozpočtů vybraných municipalit.
První obecný díl najdete zde.
Municipality
Magistrát města Pardubic
Výdaje na informační a komunikační technologie tvoří na pardubickém magistrátu stabilní část celkového rozpočtu. V roce 2024 dosahovaly 2,27 %, v roce 2025 činí 2,23 % a pro rok 2026 je plánován podíl ve výši 2,35 %. Úřad v uplynulém období investoval především do bezpečnosti, konkrétně do centrální platformy Identity Management System (IDM) a zavedení multifaktorové autentizace (MFA).
V oblasti kybernetické bezpečnosti čelil magistrát v srpnu 2024 většímu DDoS útoku, který způsobil nedostupnost webových stránek v řádu nižších jednotek hodin. Implementaci požadavků směrnice NIS2 řeší úřad ve spolupráci s externím dodavatelem v režimu nižších povinností. V letech 2026 a 2027 je plánováno výběrové řízení na službu vzdáleného elektronického podepisování (HSM) s předpokládanými náklady 600 tisíc korun ročně.
Magistrát již do svých agend zapojil nástroje umělé inteligence. „Využíváme specializované nástroje AI v systému právních norem a předpisů, služby LLM AI při tvorbě textů, interní machine learning při zpracování dokumentů na podatelně úřadu,“ popsala Zdeňka Malá z OIT pardubického magistrátu.
Digitalizace služeb se soustředí na Portál občana, který umožňuje podávání formulářů či žádostí o dotace. Interně probíhá automatizace účetních procesů, kde je již funkční elektronická kontrola po vzniku závazku a implementuje se kontrola před jeho vznikem. Z evropských zdrojů čerpal úřad dotace z Národního plánu obnovy na IT vybavení stavebních úřadů a z výzvy na kybernetickou bezpečnost obcí.
Magistrát města Ostravy
Mluvčí odmítla odpovědět, protože „v návaznosti na legislativní změnu (konkrétně datem 1. 11. 2025 se statutární město Ostrava stalo povinným subjektem v režimu nižších povinností podle zákona o kyberbezpečnosti) nelze Vámi dotazované ke zveřejnění poskytnout“.
Což je samozřejmě zcela nesmyslný argument.
Magistrát města Ústí nad Labem
Výdajová stránka rozpočtu na informační a komunikační technologie Magistrátu města Ústí nad Labem vykazuje v plánovaném horizontu výraznou růstovou trajektorii, konkrétní částky najdete v tabulce níže.
V nadcházejícím období let 2026 a 2027 bude investiční prioritou významný upgrade podnikového informačního systému MS Navision, kde se předpokládané náklady pohybují v řádu nižších desítek milionů korun. Mezi další klíčová výběrová řízení patří projekty Portálu občana, modernizace personálního a mzdového systému či centrální spisové služby pro příspěvkové organizace, kde se v jednotlivých případech očekávají investice v jednotkách milionů korun. Významnou roli ve financování hrají externí zdroje, kdy město úspěšně čerpalo 49 milionů z Národního plánu obnovy na projekt zvýšení kybernetické bezpečnosti.
V oblasti bezpečnosti úřad nezaznamenal žádné kritické incidenty, čelil pouze standardním provozním událostem. V rámci přípravy na novou legislativu (NIS2) se magistrát nachází ve stavu, kdy po technické stránce prakticky splňuje požadavky pro režim nižších povinností. Zbývající kroky se soustředí na procesní stránku a edukaci statutárních osob i výkonných zaměstnanců.
Co se týče personálního zajištění IT agendy, situace na trhu práce je nejednoznačná. Zatímco pozice pro koncovou podporu a správu hardwaru se daří obsazovat relativně úspěšně, u vysoce kvalifikovaných rolí, jako jsou systémoví analytici či správci informačních systémů, je pro magistrát situace složitá a trh značně omezený. U kybernetické bezpečnosti úřad spoléhá na zkušené experty, jelikož absolventi často postrádají potřebné know-how pro správu kritických systémů nebo mají nereálná očekávání.
„Z pohledu úřadu je AI vysoce riziková. Pracujeme s obrovským množstvím osobních údajů a potřebujeme mít všechny systémy plně pod kontrolou,“ popsal Miloš Studenovský, tajemník magistrátu. Potenciál AI spatřuje v izolovaných úlohách, jako jsou vyhledávání v kontextu, OCR analýza nečitelných souborů či právní software, přímý přístup AI do interních databází však není v Ústí plánován.
Proces digitalizace samotného úřadu hodnotí Miloš Studenovský pozitivně, a to i díky silné podpoře vedení. Úřad však klade důraz na důkladnou vstupní analýzu.
„Pokud při digitalizaci procesu neuděláte zevrubnou analýzu celého postupu a pouze zkopírujete papírovou podobu agendy do digitální, může to skončit nevyužitelností digitalizované agendy, kterou poté koncový uživatel nerad užívá,“ upozornil Miloš Studenovský. Často se však naráží na legislativní limity, jež konzervují původní úřední postupy a vynucují si kompromisní řešení.
V kontrastu s interním pokrokem vnímá zástupce magistrátu nedostatky v digitální transformaci na celostátní úrovni. Hlavní bariéru vidí v absenci centrálního koordinátora s jasným mandátem a odpovědností.
„IT by mělo být státní prioritou, nikoliv vedlejší akceptovanou kolejí,“ uvedl Miloš Studenovský s tím, že ačkoliv jednotlivé státní entity jako NAKIT, DIA či MVČR odvádějí dobrou práci, jejich činnost je často nekoordinovaná a podléhá přílišnému politickému tlaku.
Statutární město Brno
Rozpočet odboru městské informatiky Magistrátu města Brna vykazuje v tříletém horizontu rostoucí tendenci, přičemž v roce 2026 se plánuje jeho navýšení téměř na 390 milionů korun. Podíl výdajů na ICT vůči celkovému rozpočtu města zůstává stabilní a pohybuje se okolo 1,5 procenta.
V uplynulém období realizoval magistrát několik klíčových infrastrukturních a softwarových projektů. Významnou investicí byla modernizace přístupových bodů úřadů městských částí do Metropolitní sítě města Brna, která sjednotila řešení a umožnila nasazení bezpečnostních funkcionalit podle minimálního standardu kybernetické bezpečnosti; systém pro řízení a zajištění bezpečného přístupu koncových zařízení do sítě (Network Access Control) s využitím autentizace 802.1×; implementace webů městských částí na jednotnou platformu města Brna, kterou zajistilo konsorcium Asseco s náklady přesahujícími 10,1 milionu korun a pro zajištění provozu geografických informačních systémů byla uzavřena multilicenční smlouva Esri Enterprise agreement na roky 2025–2027 s dodavatelem Arcdata Praha, přičemž náklady za rok 2025 dosahují téměř 6,3 milionu korun.
Do budoucna připravuje Brno strategický projekt Jednotné aplikace města Brna (JAMB). Cílem je vytvořit mobilní aplikaci pro občany, návštěvníky i podnikatele, která umožní přístup ke službám města z jednoho místa. Předpokládané náklady na tento projekt jsou vyčísleny na 41,14 milionu korun. Dalším plánovaným krokem je nasazení Platformy pro správu AI agentů a automatizovaných workflow, jež sjednotí komunikační scénáře směrem k veřejnosti i uvnitř úřadu. První implementací bude chatbot na portálu Brno.cz, přičemž předpokládaná hodnota zakázky včetně rozvoje je deset milionů korun.
Video ke kávě
Máte čas na rychlé a informativní video?
Pokrok v digitalizaci služeb úřadu je patrný zejména v oblasti Geografického informačního systému, kde se podařilo plně digitalizovat agendu vydávání a přijímání dat, což snížilo administrativní zátěž. Úřad rovněž identifikuje životní situace vhodné pro digitalizaci v rámci připravované aplikace JAMB. Rychlejšímu postupu však brání zdlouhavá příprava specifikací pro výběrová řízení, složitost procesů s množstvím výjimek a v některých případech i neochota pracovníků přistupovat na změny. Umělá inteligence je již nyní využívána pro podporu programování, konzultace v GIS systémech, automatizaci opakovaných úkonů a tvorbu textů, přičemž úřad využívá nástroje jako Microsoft Copilot M365. Největší potenciál pro AI vidí magistrát v automatizaci rutinních agend a efektivnějším zpracování podání.
Kybernetickou bezpečnost hodnotí úřad jako velmi dobrou. Magistrát implementuje nové povinnosti podle zákona o kybernetické bezpečnosti a připravuje se na směrnici NIS2. V posledních dvou letech čelil několika významnějším incidentům, které však nezpůsobily vyšší škody.
Při pohledu na digitalizaci státní správy jako celku identifikují zástupci města Brna několik zásadních bariér. Úspěšné transformaci brání především politické zásahy, které narušují kontinuitu procesů a často vycházejí z emocí namísto dat. Problematický je rovněž zákon o veřejných zakázkách, jenž ve snaze o transparentnost neúměrně prodlužuje zadávací řízení a opomíjí potřeby agilního řízení projektů. Časté přezkumy u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a tlak na nejnižší nabídkovou cenu pak ve výsledku vedou k negativním výsledkům pokusů o digitalizaci.
Magistrát města Jablonec nad Nisou
Magistrát města Jablonec nad Nisou během posledních let postupně navyšuje prostředky na modernizaci technologií. Mezi nejvýznamnější realizované projekty posledních dvou let patří Portál Jablonečana, on-line platforma pro komunikaci občanů s úřadem, kterou dodala společnost Gordic za téměř 3,9 milionu korun. Stejný dodavatel zajistil i systém pro ekonomickou finanční kontrolu za 1,2 milionu. Město investovalo také do nového webového portálu (1,45 milionu) a do infrastruktury v podobě softwarově definovaného úložiště od Aricoma Systems za 2,25 milionu korun.
V následujících letech 2026 a 2027 plánuje úřad investovat především do hardwaru a bezpečnosti. Připravuje se nákup aktivních síťových prvků a serverů s předpokládanou hodnotou 2,5 milionu korun a pořízení softwaru pro zvýšení kybernetické bezpečnosti za 1,8 milionu. Významnou položkou bude také spisová služba pro školy a organizace zřizované městem s rozpočtem 900 tisíc korun.
Úřad aktuálně testuje využití umělé inteligence ve formě chatbotu na webu města a připravuje se na směrnici NIS2, od které očekává zvýšenou administrativní zátěž. Co se týče pohledu na celostátní úroveň, má vedení jabloneckého magistrátu jasno v příčinách problémů. Digitální transformaci státní správy brání především špatně připravené projekty. Často chybí kvalitní analytická příprava a zapojení koncových uživatelů. Typickým příkladem je digitalizace stavebního řízení, která se potýkala s vážnými problémy, uzavírá Martina Vacková, vedoucí odboru kancelář tajemníka.
Celý text vyšel v magazínu CIOtrends 1/2026, který si můžete zakoupit zde.
CIOtrends si můžete objednat i jako klasický časopis (v tištěné i v digitální podobně) Věnujeme se nejnovějším technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky. Přinášíme nové ekonomické trendy a analýzy a zejména praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízíme možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů. Naší cílovou skupinou je vyšší management ze všech odvětví ekonomiky.
Chcete si článek přečíst celý?
Tento článek je součástí exkluzivního obsahu pouze pro odběratele našeho newsletteru.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám do mailu pošleme odkaz na celý článek.