Úřad vlády a NÚKIB zveřejnily 27. června 2026 Průvodce pro etické a odpovědné využívání AI ve veřejné správě. Nejde o nový právní předpis ani o závaznou metodiku. Jde o první systematický pokus státu říct úřadům, jak mají k umělé inteligenci přistupovat – co je přijatelné, co nikoli a kdo nese odpovědnost za výsledky.
Součástí dokumentu je stručné Desatero, které klíčové principy převádí do pravidel pro každodenní práci. Pro CIO ve státní správě představuje materiál, o který se dá opřít při nastavování governance, interních směrnic i architektury konkrétních řešení.
Čtyři základní požadavky průvodce
Dokument formuluje čtyři základní požadavky, které mají prostupovat každým nasazením AI v úřadu.
Bezpečnost jako vstupní podmínka. Každý AI nástroj má být posuzován stejně přísně jako jiný kritický IT systém. Stát tím explicitně říká, že „shadow AI“ – nástroje, které si pracovníci sami najdou a používají mimo kontrolu IT – nejsou přijatelné.
Kontrola datových toků. Úřady mají vědět, jaká data do AI systémů posílají a kam odcházejí. Rozdíl mezi on-prem řešením, důvěryhodným státním cloudem a externím komerčním LLM není technickou drobností – jde o otázku souladu s GDPR a zákonem o kybernetické bezpečnosti.
Transparentnost vůči občanům i nadřízeným. Úřad má být schopný vysvětlit, kde AI používá, v jaké roli a s jakými limity. Tento požadavek se přirozeně potkává s principy transparentnosti v EU AI Actu.
Lidská odpovědnost za rozhodnutí. Průvodce to říká bez obalu: AI má usnadnit práci, ale finální rozhodnutí – a odpovědnost vůči občanovi i soudům – zůstává na konkrétní lidské osobě. Umělá inteligence může připravit podklady, rozhodnutí je však vždy věcí úředníka.
Kde je AI přijatelná a kde nikoli
Průvodce je v tomto ohledu konkrétní. AI ve veřejné správě je přijatelná tam, kde jde o podpůrné činnosti bez přímého dopadu na práva občanů: shrnutí textů, jazykové korekce, třídění dokumentů, vyhledávání relevantních předpisů či přípravu návrhů dopisů. A to tam, kde má úředník prostor výstupy ověřit a doplnit vlastním posouzením.
U rozhodovacích agend – dávky, povolení, sankce – průvodce nastavuje laťku jinak: AI může sloužit pouze k přípravě podkladů, nikoli k automatickému rozhodování.
Pro CIO z toho vyplývá jasná mapa: podpůrná AI v back-office je přijatelná. Rozhodovací AI v agendách zasahujících do práv občanů vyžaduje velmi tvrdý režim kontroly, dokumentace a prokazatelného lidského dohledu.
Tři konkrétní úkoly pro CIO
Zmapovat, co úřad reálně používá. Prvním krokem je inventář – včetně nástrojů, které si pracovníci sami našli a používají mimo vědomí IT. Každý nástroj a use-case potřebuje klasifikaci podle rizika. Podpůrné textové a analytické nástroje tvoří jednu kategorii, AI vstupující do rozhodování nebo pracující s citlivými osobními údaji kategorii jinou. Ke každé kategorii patří jasná pravidla: kde se smí, kde ne, co se musí kontrolovat a kdo za výsledek odpovídá.
Rozhodnout, jaká data smí do AI a kam. Průvodce mluví o ochraně dat jednoznačně. Pro CIO to znamená konkrétní otázky: co úředníci nesmí kopírovat do externích LLM, kde má generativní AI běžet (on-prem, státní cloud, smluvně ošetřený poskytovatel) a jak technicky zabránit tomu, aby „jednorázový experiment“ skončil únikem citlivých dat.
Zajistit auditní stopu. Pokud AI vstupuje do agendy s dopadem na práva občanů, logování není volitelné. Kdo co zadal do systému, jaký byl výstup, kdo ho schválil a použil v rozhodnutí – bez těchto údajů nelze prokazatelně doložit, že rozhodnutí učinil člověk a AI měla skutečně jen podpůrnou roli.
Co průvodce znamená pro dodavatele AI řešení
Pro dodavatele ICT a AI řešení pro veřejnou správu znamená průvodce zásadní změnu v otázkách, které budou zadavatelé klást. Tři klíčové otázky, na které musí mít dodavatel připravenou odpověď:
- Jak je v systému technicky zajištěn lidský dohled?
- Jakou auditní stopu systém generuje?
- Jak dodavatel dokládá soulad s AI Actem?
Průvodce a AI Act: dvě vrstvy, jeden cíl
Průvodce NÚKIB a Úřadu vlády je měkká vrstva – doporučení, etika a praktická pravidla pro každodenní práci. EU AI Act je vrstva tvrdá – přímo závazné nařízení s povinnostmi, termíny a sankcemi.
AI Act zakazuje osm typů praktik s nepřijatelným rizikem, definuje vysoce rizikové systémy AI a stanoví povinnosti pro poskytovatele velkých jazykových modelů. Po úpravách z roku 2026 platí, že samostatné high-risk systémy musí být v souladu do prosince 2027 a embedded systémy do srpna 2028.
Pro CIO to znamená dvojí práci: implementovat principy průvodce dovnitř organizace a zároveň identifikovat high-risk systémy a nastavit pro ně plnou AI Act compliance. Průvodce je nástroj pro komunikaci dovnitř úřadu, AI Act je argument pro vedení a rozpočet.
CIOtrends si můžete objednat i jako klasický časopis (v tištěné i v digitální podobně) Věnujeme se nejnovějším technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky. Přinášíme nové ekonomické trendy a analýzy a zejména praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízíme možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů. Naší cílovou skupinou je vyšší management ze všech odvětví ekonomiky.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU