Česká cesta digitální dekádou

Evropská komise zveřejnila svou pravidelnou Zprávu o stavu digitální dekády (State of the Digital Decade 2026), která detailně mapuje pokrok jednotlivých členských států v plnění strategických cílů Evropské unie pro rok 2030. Výsledný obraz České republiky nabízí pohled plný kontrastů. Na jedné straně země disponuje vyzrálým prostředím elektronické státní správy a obyvatelstvem s nadprůměrnou uživatelskou znalostí digitálních nástrojů, na straně druhé čelí komerční sféra hlubokým strukturálním problémům. Zpráva ukazuje, že technologická transformace v české ekonomice naráží na systémová úzká hrdla v oblasti investic, dovedností a strategické odvahy.

Zatímco okolní trhy středoevropského prostoru dynamicky akcelerují v klíčových doménách zítřka, jako jsou výpočetní kapacity pro umělou inteligenci, rozvoj kvantových sítí nebo masivní optická konektivita, česká podnikatelská sféra zůstává uvězněna v pasti pouhé základní digitalizace. Pro technologické lídry, informační ředitele a strategické manažery české ekonomiky představují tato zjištění jasné varování. Opožďování v komerční adopci cloudu, pokročilé datové analytiky či umělé inteligence totiž podle Evropské komise přímo ohrožuje schopnost tuzemských dodavatelů udržet si výhodné pozice v globálních průmyslových řetězcích.

Postkvantová kryptografie a datová suverenita s Petrem Kunstátem

0:00/

Odlišné ambice států V4

Strategická hodnocení Evropské komise zaměřená na plnění evropských cílů do roku 2030 odkrývají výrazně odlišné národní přístupy vlád k technologické transformaci. Česká republika zvolila ve svém plánu poměrně konzervativní postoj, když si stanovila kombinační cíl pro adopci pokročilých technologií v podnikatelském sektoru na úrovni 60 procent oproti celoevropské ambici 75 procent. Z hlavních unijních dotačních pilířů Česko vyčlenilo na digitalizaci celkově 3,6 miliardy eur – z toho 1,8 miliardy eur pochází z Plánu obnovy a odolnosti (22 procent českého přídělu z nástroje RRF – Recovery and Resilience Facility) a dalších 1,8 miliardy eur směřuje z kohezních fondů (devět procent celkového kohezního rozpočtu). Přímý veřejný rozpočet vázaný na konkrétní opatření české národní roadmapy končící v roce 2026 dosahuje 988 milionů eur, přičemž s evropským směřováním plně souzní pouze 43 procent z celkově čtrnácti stanovených národních cílů.

Polská vláda přistupuje k digitální transformaci s výrazně vyššími investičními i strategickými ambicemi a prostřednictvím národní strategie do roku 2035 cílí na pozici technologického lídra celého regionu s důrazem na budování národní suverenity. Z unijních fondů Polsko mobilizuje masivních
13,1 miliardy eur – konkrétně 7,3 miliardy eur z Plánu obnovy (21,3 procenta alokace z RRF) a 5,8 miliardy eur z kohezních fondů (osm procent celkového kohezního balíku). Celkový vykazovaný rozpočet schválených opatření v polské národní roadmapě dosahuje 12,4 miliardy eur, ze kterých stát financuje rozsáhlé budování národních AI továren, státního cloudu i rozvoj polovodičového průmyslu.

Slovensko a Maďarsko využívají evropské dotační mechanismy především k odbourávání historických infrastrukturních dluhů. Slovensko zapojuje do digitálních priorit z unijních zdrojů celkem 1,9 miliardy eur, kde 1,2 miliardy eur tvoří prostředky z Plánu obnovy (21 procent slovenské alokace z RRF) a 700 milionů eur doplňuje kohezní politika (šest procent kohezního rozpočtu). Maďarsko vyčleňuje na digitalizaci celkem 4,5 miliardy eur z unijních fondů, z čehož 1,7 miliardy eur čerpá z Plánu obnovy (29 procent rozpočtu z nástroje RRF) a masivních 2,8 miliardy eur směřuje z kohezní politiky (13 procent maďarského kohezního rozpočtu). Přes vysoký objem finančních zdrojů však Maďarsko naráží na pomalou realizaci dotačních výzev z programu DIMOP Plusz a na přetrvávající výpadky v podpoře mikropodniků.

Přes odlišná výchozí čísla a rozpočty narážejí všechny čtyři země V4 na velmi podobné systémové bariéry. Patří mezi ně hluboký nedostatek vysoce kvalifikovaných IT odborníků, pomalé škálování inovačních deep-tech start-upů a roztříštěnost datových toků ve veřejné i komerční sféře.

Adopce technologií: Varovné zaostávání za průměrem

Detailní pohled na komerční sektor odhaluje rostoucí odstup České republiky od evropských průměrů i od sousedních zemí. V oblastech základní digitální vyspělosti malých a středních podniků dosahuje český trh pouhých 49,3 procenta, zatímco průměr Evropské unie činí 71,4 procenta a unijní cíl pro rok 2030 směřuje k hranici 90 procent. Polsko v tomto ukazateli vykazuje 59 procent, Slovensko 57,1 procenta a Maďarsko 59,8 procenta. Ačkoliv české Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje digitalizaci firem prostřednictvím dotační výzvy v programu OP TAK či síť digitálních inovačních hubů EDIH, složitá administrativní zátěž a omezené poradenské kapacity brzdí plošný dopad těchto investic.

Propastné rozdíly vystupují do popředí především u integrace cloudu. Česká republika dosahuje míry adopce 35,2 procenta, což výrazně pokulhává za unijním průměrem 46,7 procenta a představuje méně než polovinu stanoveného evropského cíle pro rok 2030, který činí 75 procent. Polské podniky díky masivním investicím globálních technologických gigantů do varšavských datových center a rozvoji státního cloudu RChO využívají cloudové služby ze 45,8 procenta. Slovensko s 32,9 procenta rovněž naráží na opatrnost tradičních podnikatelských subjektů, jimž chybí dostatečné manažerské povědomí o přínosech cloudových architektur. Maďarsko dosahuje u cloudu úrovně 40,8 procenta, kde si velké podniky drží solidní standard s 78,6 procenta, ale malé firmy zaostávají kvůli vysokým licenčním nákladům.

Přečtěte si také:

Petr Jarošík, Joyce: Garantujeme, že se o zákazníka vždy postaráme

Neméně varovný vývoj nastává podle Evropské komise u pokročilé datové analytiky. České firmy vykazují adopci ve výši pouhých 19,5 procenta, přičemž průměr Evropské unie dosahuje 39,9 procenta. Slovensko v tomto ukazateli překvapivě vede s 38,8 procenta a Polsko dosahuje 24,5 procenta. Maďarsko zaznamenává 40,6 procenta, čímž těsně překonává unijní průměr, ačkoliv tento výsledek těží z koncentrace analytických nástrojů v korporátních centrech zahraničních společností.

V integraci umělé inteligence se Česko nachází na úrovni 11,3 procenta, čímž předstihuje Polsko vykazující 8,4 procenta i Maďarsko s 10,4 procenta, ale zaostává za evropským průměrem 20 procent a za dynamicky rostoucím Slovenskem, které dosahuje 18 procent díky meziročnímu nárůstu adopce o 67 procent.

Pro české technologické lídry z těchto čísel vyplývá zásadní provozní i strategické riziko. Polské firmy těží ze silné cloudové infrastruktury, slovenské podniky zrychlují využití datové analytiky a AI a maďarské střední firmy těží z pokročilé datové analytiky. Pokud české malé a střední podniky nezrychlí přechod od základní digitalizace, jako jsou pouhá elektronická fakturace či ERP systémy, k pokročilému datovému řízení, tuzemským dodavatelům hrozí postupné vytlačení z mezinárodních průmyslových řetězců.

Trh práce a IT talenty: Paradox české vysoké gramotnosti

Přečtěte si také:

Od čtvrtka musí firmy hlásit zranitelnosti a incidenty, jinak je čeká pokuta v milionech

Český trh práce vykazuje výrazný strukturální paradox. Česká republika se pyšní nadprůměrnou základní digitální gramotností širší populace. Standardními digitálními dovednostmi disponuje 70,5 procenta českých občanů, čímž země výrazně překračuje unijní průměr 60,4 procenta i výsledky Slovenska s 53,6 procenta, Maďarska s 57,3 procenta a Polska s 50,4 procenta. Zpráva ukazuje, že česká veřejnost dokáže efektivně využívat běžné digitální nástroje a on-line služby.

Solidní tuzemský občanský základ však naráží na vyčerpané kapacity v profesionální sféře. Podíl ICT specialistů na celkové zaměstnanosti tvoří v Česku 4,7 procenta, což nedosahuje unijního průměru 5 procent a dramaticky zaostává za cílem Evropské unie pro rok 2030, který požaduje přibližně 10 procent. Polsko s 4,5 procenta, Slovensko s 4,4 procenta a Maďarsko s 4,6 procenta se potýkají s obdobnou mezerou. Nedostatek specialistů v celém regionu chronicky brzdí rozvoj kybernetické bezpečnosti, datové vědy a vývoj pokročilých softwarových architektur. Maďarsko sice vykazuje vysoký podíl absolventů IT oborů na úrovni 6,8 procenta všech absolventů vysokých škol, ale nedaří se mu tyto akademické kadety udržet v komerční praxi.

Slovensko kromě nízkého podílu specialistů zápasí s masivním odlivem mozků do zahraničí. Významná část absolventů tamních IT oborů odchází ihned po vysokoškolských studiích do ciziny a na domácí trh se již nevrací. Pravidelné testování digitálních dovedností IT Fitness Test v regionu V4 odhaluje, že ačkoliv mladí lidé bezpečně ovládají sociální sítě a vyhledávání, vykazují značné mezery v práci s kancelářskými nástroji, datové analytice a v algoritmickém myšlení.

Polsko čelí varovnému poklesu podílu žen mezi IT odborníky na 16,6 procenta a potýká se s akutním nedostatkem architektů pro národní projekty. Podíl žen mezi českými ICT specialisty dlouhodobě stagnuje okolo 15 procent a na Slovensku dosahuje 15,5 procenta. V Maďarsku tvoří ženy také 15 procent IT specialistů, přičemž unijní průměr představuje 19,5 procenta. Firemní sféra ve všech čtyřech zemích V4 proto musí přejít od pasivního náboru k budování vlastních reskillingových akademií po vzoru maďarského programu STEP či slovenských projektů zaměřených na zelené a digitální dovednosti.

Konektivita a inovační ekosystém: Optický dluh České republiky

V oblasti infrastrukturního pokrytí se plně projevuje dlouhodobý investiční dluh České republiky v budování optických sítí. Zatímco průměrné pokrytí domácností optickou přípojkou přímo k domu (FTTP) v Evropské unii představuje 74,1 procenta, v Česku dosahuje pouhých 44,8 procenta. Polsko přitom vykazuje 78,6 procenta, Slovensko po masivní vlně investic dosáhlo 76 procent a Maďarsko vykazuje 81,8 procenta optického pokrytí, čímž všechny tři státy evropský průměr předstihly. Maďarsko navíc disponuje 44,5 procenta pevných přípojek s rychlostí nad 1 Gbps, unijní průměr činí 27 procent.

U vysokokapacitních sítí (VHCN) vykazuje Česko pokrytí 54,7 procenta, zatímco průměr Evropské unie tvoří 85,5 procenta a například Maďarsko dosahuje 87,4 procenta. Tento stav v Česku vyplývá z cenové citlivosti trhu, pomalého rušení zastaralých měděných sítí a byrokratických překážek při stavebním řízení. Světlou výjimkou zůstává pokrytí sítí 5G, kde Česko dosahuje 99,7 procenta populace oproti průměru EU 96,8 procenta, Maďarsku s 94 procenty a Slovensku s 93,9 procenta. Reálné využití v průmyslových aplikacích však nadále brzdí chybějící navazující optická infrastruktura v regionech a pomalý rozvoj frekvenčního pásma 3,4–3,8 GHz.

V oblasti výpočetních technologií budoucí generace přebírají iniciativu Polsko a Maďarsko. Polsko v červnu 2025 zprovoznilo kvantový počítač PIAST-Q v Poznani a buduje dvě rozsáhlá AI centra. Maďarsko schválilo účast v konsorciu Hunaifa pro napojení na exascale superpočítač JUPITER v německém Jülichu a rozvíjí národní výzkumnou síť HUN-REN. Slovensko rozvíjí svůj superpočítačový ekosystém spuštěním systémů Devana a Perun na Technické univerzitě v Košicích a v Akademii věd. Také Česko si udržuje vysokou úroveň akademického výzkumu v AI a kvantových technologiích, selhává však v komercializaci výsledků.

Přečtěte si také:

Investice do umělé inteligence se zatím do firemních zisků nepromítají

Neschopnost přenést vědecké poznatky do komerční praxe dokládá i počet takzvaných jednorožců, tedy start-upů s hodnotou nad miliardu dolarů. Zatímco Polsko jich vykazuje třináct, přičemž mobilizuje kapitál programem Innovate Poland s rozpočtem přesahujícím čtyři miliardy zlotých, Česko disponuje pouhými třemi jednorožci, Slovensko a Maďarsko nemají zatím žádného. Celému regionu chybí dostatečný objem rizikového kapitálu pro pozdní fáze financování inovačních firem.

Kybernetická bezpečnost a veřejný sektor

Geopolitická poloha regionu zásadně ovlivňuje požadavky na bezpečnost IT systémů. Polsko čelí intenzivním hybridním hrozbám a cíleným sabotážním útokům na kritickou infrastrukturu, což dokládá i útok na energetickou síť z prosince 2025. Bezpečnostní incident vykazuje 32,5 procenta polských podniků. Polsko reagovalo novelou zákona o národním kybernetickém systému, která transponuje směrnici NIS2, posiluje národní centrum PCOC a spouští dotační programy pro samosprávy i státní správu.

Česko, Slovensko i Maďarsko uvádějí nižší podíl oficiálně hlášených incidentů, což však často značí spíše nedostatečnou schopnost detekce než reálné bezpečí. V Maďarsku pouze 41,9 procenta podniků zavádí alespoň pět z jedenácti sledovaných kybernetických opatření, což představuje výsledek hluboce pod evropským průměrem 56,9 procenta. Na Slovensku 66 procent obyvatel přiznává podceňování základní hygieny hesel a sdílení dat. Všechny čtyři státy V4 zápasí s poddimenzovanými bezpečnostními týmy ve veřejném sektoru a s historickým dluhem v obnově zastaralých systémů.

V rozvoji digitálních veřejných služeb dosahují všichni čtyři sousedé relativně vyrovnaných výsledků. V dostupnosti digitálních služeb pro občany dosahuje Česká republika skóre 81,5 bodu, Polsko 83,9 bodu a Slovensko 76,3 bodu. Maďarsko dosahuje 85,7 bodu a mírně překonává evropský průměr 84,6 bodu. U služeb pro podniky vykazuje Česko skóre 86,3 bodu, Polsko 88,8 bodu, Slovensko 73,9 bodu a Maďarsko 80 bodů oproti unijnímu průměru 88,6 bodu.

Přečtěte si také:

Technologický sektor generuje nejvyšší bohatství na světě: dominance IT se v roce 2026 dále prohloubila

Z hlediska praktické realizace udává tempo polská mobilní aplikace mObywatel s více než 11,5 milionu uživatelů, sloužící jako digitální peněženka i integrovaný asistent využívající národní jazykový model PLLUM. V Maďarsku získává na popularitě nová mobilní aplikace Digitální občanství (DÁP), kterou si stáhlo přes tři miliony občanů. Slovensko dosáhlo posunu v elektronickém zdravotnictví díky povinné elektronické práceneschopnosti či systému eLab, přičemž v přístupu k elektronické zdravotní dokumentaci dosahuje Maďarsko skóre 88,1 bodu, čímž překračuje průměr EU 86,5 bodu. Česká republika pokračuje v rozvoji digitálních služeb, naráží však na nedokončenou interoperabilitu a omezené sdílení dat mezi jednotlivými resorty.

Akční plán pro české IT lídry

Data ze zprávy o digitální dekádě jasně ukazují, že spoléhat se výhradně na solidní základní gramotnost obyvatelstva a silný výzkumný potenciál nestačí. Bez aktivní adopce pokročilých technologií napříč trhem hrozí českému průmyslu ztráta konkurenceschopnosti. Pro české CIO a technologické lídry z této situace vyplývají tři hlavní priority, které vyžadují okamžitou pozornost.

První prioritou zůstává smysluplné využití přeshraničních výpočetních kapacit. České vývojové týmy by měly navázat úzkou spolupráci se vznikajícími AI továrnami v Polsku, Maďarsku a superpočítačovými centry na Slovensku. Tyto regionální infrastruktury nabízejí cenově dostupný výpočetní výkon pro trénování vlastních modelů a datovou analytiku bez nutnosti budovat drahá lokální datová centra.

Druhou prioritu představuje systematické překonání vnitřní organizace a skepse k pokročilým technologiím. Je nutné zjednodušit interní schvalovací procesy pro nasazení cloudových služeb a nástrojů umělé inteligence, odstranit zbytečnou byrokracii a investovat do vzdělávání středního i vrcholového managementu. Cílem je posunout vnímání dat od pouhé provozní evidence k primárnímu řídicímu aktivu podniku.

Třetí klíčovou prioritou je radikální zpřísnění kybernetických standardů a reálná příprava na regulaci NIS2. Zkušenosti z polského trhu ukazují, že frekvence i sofistikovanost útoků na dodavatelské řetězce prudce rostou. České organizace musejí investovat do pokročilého monitoringu, automatizované detekce hrozeb a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců, aby dokázaly čelit moderním rizikům v propojeném evropském prostoru. 

Text vyšel v magazínu CIOtrends 4/2026.

CIOtrends si můžete objednat i jako klasický časopis (v tištěné i v digitální podobně) Věnujeme se nejnovějším technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky. Přinášíme nové ekonomické trendy a analýzy a zejména praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízíme možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů. Naší cílovou skupinou je vyšší management ze všech odvětví ekonomiky.