Evropa lehce zaspala dobu. V roce 2025 budou v centru dění AI, kryptoměnové služby i snahy o jejich regulaci

Z hlediska digitalizace a vývoje softwaru přinese rok 2025 další pokroky v automatizaci a širší implementaci AI řešení. 

Například ve finanční sféře na ní řada společností jako Revolut nebo PayPal i menších startupů staví nové produkty v oblasti platebních transakcí s cílem zrychlit platební procesy, zlepšit detekci podezřelého chování nebo zákaznickou zkušenost s využitím AI chatbotů. Umělá inteligence se navíc také využívá v decentralizovaných finančních systémech (DeFi), kde pomáhá optimalizovat směnné kurzy či sledovat různé anomálie.

Podle Lukáše Vršeckého, CEO fintechu s mobilní aplikací Patron GO, která uživatelům pomáhá s efektivnější správou osobních financí, proto rok 2025 přinese ještě propracovanější využití AI v platebních metodách. 

„Ve Spojených státech už dnes přes 30 % mladých lidí konzultuje své finance s AI boty, jako je ChatGPT. S jejími novými chytřejšími verzemi, které budou následovat, je jen otázkou času, než umělá inteligence nahradí celý offline finanční trh,“ říká. Automatizace za pomoci AI podle Vršeckého tak povede k většímu sdílení dat mezi institucemi, transparentnějším a rychlejším transakcím i snazší identifikaci klientů.

Zájem, vedený nejen touhou experimentovat, ale i potřebou vyšší konkurenceschopnosti, vyvolávají také kryptoměny a blockchainové aplikace. Tomu odpovídá i pohled Tomáše Párala, CEO společnosti MoroSystems, která se specializuje na digitalizaci složitých procesů a zavádění technologických inovací. „Roste zájem o složitá řešení, která třeba umožní zpracovat miliony platebních transakcí bez nutnosti technologických změn. A k tomu lze využít technologie, jako je blockchain, NFT nebo account-to-account platby v rámci otevřeného bankovnictví.“

Anna Štrébl, CEO společnosti Confirmo, která svým klientům umožňuje platby v kryptoměnách, zase pozoruje rostoucí využití nadstavbové technologie Layer 2 (L2s) navržené pro zlepšení výkonu a škálovatelnosti původních blockchainových sítí, jako je bitcoin nebo ethereum.

„Bitcoin a ethereum se ukázaly jako obtížně škálovatelné sítě. Díky této nadstavbě se však zlepšuje uživatelská zkušenost decentralizovaných aplikací, což může vést k rostoucímu zájmu o kryptoplatby nebo zavádění decentralizovaných technologií do běžných průmyslových odvětví a aplikací, jako jsou banky, logistika nebo e-commerce,“ uvádí.

A zásadní roli bude hrát i bezpečnost, a to nejen ve světě blockchainu. 

„S postupem kvantových počítačů se budeme muset připravit na zlepšení kvality šifrování v celém IT světě, aby se jednoho krásného dne nestalo, že například někdo, komu se podařilo v této oblasti udělat velký průlom, vyluxuje všechny kryptopeněženky,“ říká Lubo Smid, spoluzakladatel a CEO STRV.

Jak je na tom kybernetická bezpečnost v České republice? Jak bezpečné jsou české digitální sítě?

0:00/

Umělá inteligence mění i svět cloudových řešení

Umělá inteligence však pohání i několik cloudových trendů, protože poskytovatelé cloudu intenzivně investují do technologií GenAI a spolupracují s výrobci čipů na zvýšení výkonu a škálovatelnosti. 

Podle Václava Svátka, generálního ředitele technologické společnosti ČMIS, budou letos z cloud hostingu těžit především ti lokální poskytovatelé cloudových platforem, kteří dokážou reflektovat potřeby firem, dají si práci s hledáním optimálního řešení a přitom poskytnout svým klientům nepřetržitou podporu v češtině. „Bude dominovat rozvoj hybridních a multicloudových řešení, která firmám zajistí větší flexibilitu a umožní jim vzít si to nejlepší ze světa cloudu i on premise.“

A protože s cloud hostingem je neodmyslitelně spojená také energetika, zaměří se letos firmy rovněž na větší optimalizaci spotřeby energie. 

„Datacentra polykají čím dál víc energie, kterou bude nutné chladit. V blízké budoucnosti se proto bude nejspíš přecházet na kapalinové chlazení, které je efektivnější. Do toho výrazně pokročí vývoj specializovaných AI čipů s vyšším výkonem a nižší spotřebou. Bude ale záležet na vývojářích a dalších IT expertech, kteří musejí bedlivě hlídat a automatizovat provoz celé infrastruktury, aby se náklady nevyšplhaly do astronomických výšin,“ vysvětluje Svátek.

A které další novinky můžeme letos očekávat? 

„Co se technologií týče, tak jednoznačně AI, ale hodně si také slibuji od Meta Orion, ačkoli tam to vypadá na delší čas než tento rok, jistě se však objeví řada podobných zařízení s augmentovanou realitou. Na Neuralink si ještě chvíli počkáme, ale bude nás čekat mezidobí, kdy budeme kontextuální informace schopni konzumovat okem. Na CES už jsme například viděli laser, který promítá malý displej přímo do oka,“ popisuje Lubo Smid.

Technologické inovace v Česku? Ano, ale regulovaně

Proti technologickému pokroku ovšem stojí regulace. 

„Firmy budou nuceny reagovat na novou legislativu, například na novelu zákona o kybernetické bezpečnosti, která transponuje evropskou směrnici NIS2 do českého práva, a implementovat opatření podle nařízení DORA či MiCA zaměřenou na regulaci kryptoměn,“ podotýká Tomáš Páral z MoroSystems.

Podle Anny Štrébl půjde o bezprecedentní moment, protože nároky na získání licence MiCA se pohybují téměř na úrovni bankovní licence. 

„To má potenciál výrazně ovlivnit současnou podobu trhu – některé firmy ji nezískají, a ty, které ano, se stanou nejvýznamnějšími evropskými hráči. Založit novou krypto firmu navíc bude finančně mnohonásobně náročnější,“ upozorňuje. Na jedné straně se tedy evropské firmy budou muset potýkat s obtížnou regulací, pokud ji však splní, zvýší to podle Anny Štrébl jejich konkurenceschopnost na globálním trhu.

Přečtěte si také:

Odemkněte maximální výkon kolegů pomocí špičkových technologií

Určitá snaha regulovat technologie v byznysovém prostředí se na konci roku 2024 objevila i ve Spojených státech. 

„Jednou z očekávaných událostí je rozhodnutí antimonopolního úřadu v USA, které by mohlo vést k rozdělení společnosti Alphabet, která provozuje Google, na dílčí společnosti Chrome, Android a Google Play, což by mělo za cíl zvýšení konkurence na trhu,“ říká Tomáš Páral z MoroSystems. Společnost Google totiž čelí kritice za svou dominanci na poli internetového vyhledávání, kterou si upevňuje masivními platbami partnerům, jako je Apple.

Vliv na technologický sektor bude mít bezesporu i nástup Donalda Trumpa do prezidentského úřadu. Ten nepodceňuje ani Jaroslav Mida, vedoucí investic v Mint Investments: „Letošní rok bude speciálně pro Evropu ve znamení změn spojených s nástupem Donalda Trumpa do funkce, který bude chtít na Evropu tlačit. A to jak přes příspěvky do rozpočtu NATO, tak přes zavedení cel. Evropa, která se již nyní potýká s ekonomickými i jinými výzvami, bude muset na tyto podněty rychle reagovat. Očekáváme proto další snižování úrokových sazeb a celkový budíček pro kontinent, který trochu zaspal dobu.“

Další vliv na technologický sektor by mohl mít Elon Musk, který má být součástí Trumpovy administrativy na ministerstvu pro efektivitu státní správy. Podle Tomáše Párala by tento krok mohl sloužit jako vzor pro ostatní státy světa, a to i z hlediska toho, čeho bychom se měli vyvarovat. 

Musk plánuje integraci kryptoměny Dogecoin do vládních operací jako inovativní nástroj pro snižování nákladů státní správy. Tento plán vzbuzuje velkou pozornost a potenciálně by mohl přinést revoluci do veřejného sektoru i globálního technologického prostředí.

CIOtrends si můžete objednat i jako klasický časopis (v tištěné i v digitální podobně) Věnujeme se nejnovějším technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky. Přinášíme nové ekonomické trendy a analýzy a zejména praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízíme možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů. Naší cílovou skupinou je vyšší management ze všech odvětví ekonomiky.