Je low-code změna, či příležitost?

Low-code jako přístup k vývoji aplikací není úplně nový. Různé platformy nabízející rychlejší vývoj a k tomu provoz firemních aplikací jsou na trhu už několik desítek let. 

Jedním z průkopníků byl například již z počátku devadesátých let nástroj Lotus Notes. Ostatně právě některé moderní low-code platformy jsou aktuálně používány jako jeho náhrada a organizace do nich migrují své i letité aplikace. 

Proč je low-code tak populární? Tento přístup totiž zásadně usnadňuje vývoj aplikací a umožňuje jejich rychlejší tvorbu i bez pokročilých programovacích znalostí. Vizuální nástroje a funkce drag-and-drop umožňují běžným uživatelům vytvářet efektivní aplikace, což zvyšuje produktivitu a snižuje zatížení IT oddělení. Díky tomu také podporuje inovace a rychlé přizpůsobení se měnícím se potřebám organizací.

Mezi typické výhody tohoto přístupu patří především:

• rychlejší vývoj aplikací,
• snížení potřeby pokročilých znalostí programování,
• zvýšení produktivity vývojových týmů,
• větší podpora inovací a rychlá reakce na měnící se potřeby,
• jednotné prostředí pro běh řady různých aplikací,
• snížení zátěže IT oddělení.

Pochopitelně není určen pro každého a pro všechny typy aplikací. Ale mezi typické oblasti použití patří například:

• správa obchodu a zakázek (CRM),
• řízení projektů,
• automatizace procesů a workflow,
• sběr a analýza dat,
• interní komunikace a spolupráce,
• podpora a servis zákazníků.

Podívejme se na pár konkrétních příkladů aplikací, které se objevují v řadě společností, jež se rozhodnou low-code přijmout.

• Informační portál

Aplikace pro centrální přístup k dalším aplikacím a informacím. Umožňuje rychlý přístup k aplikacím, jako jsou směrnice, smlouvy, faktury a další. Funguje jak na intranetu společnosti, tak formou mobilní aplikace.

• Správa směrnic

Uživatelsky přívětivé prostředí pro tvorbu, připomínkování, schvalování a seznámení se směrnicemi/dokumenty. Umožňuje efektivní správu firemních směrnic, což zajišťuje, že všechny směrnice jsou vždy aktuální a snadno dostupné pro všechny relevantní uživatele ve společnosti.

• Správa smluv

Aplikace pro správu smluv a dodatků, která umožňuje efektivní správu celého životního cyklu smluv od jejich vytvoření až po archivaci. Aplikace poskytuje prostředí pro zakládání, připomínkování, schvalování a podepisování smluv. Umožňuje také sledování historie změn a stavu smluv, což zajišťuje transparentnost a kontrolu nad smluvními procesy.

• Vyúčtování služebních výdajů

Aplikace pro zpracování vyúčtování služebních nákladů. Jednoduché použití z mobilu či počítače. Digitalizace dokladů pomocí umělé inteligence eliminuje přepisování údajů z dokladů.

• Schvalování faktur

Zpracování došlých faktur včetně vytěžení dat pomocí AI a následného procesu schvalování. Vstup dokladů z e-mailu, nahrání do aplikace či sken mobilním zařízením. Napojení na ekonomický systém pro následné zaúčtování.

• Datová schránka

Centrální příjem a odesílání zpráv pomocí systému datových schránek. Automatický příjem zpráv, jejich kategorizace a předání k vyřízení odpovědným osobám včetně sledování stavu. Příprava a schvalování odchozích zpráv. Včetně integrovaného archivu.

• Údržba (strojů či jiných zařízení)

Jde vlastně o základní servicedesk aplikaci pro efektivní správu a sledování údržby (nejen) strojů a zařízení. Zajišťuje, že všechny údržbové činnosti se dělají včas a správně. Aplikace poskytuje uživatelsky přívětivé prostředí pro evidenci strojů, vytváření žádanky o opravy, automatické generování revizí a správu uživatelů.

Toto je pár příkladů klasických aplikací, se kterými většina organizací v oblasti low-code často začíná. Jak ale vlastně low-code funguje? To si pojďme nyní nastínit formou odpovědí na časté otázky a někdy až mýty, které kolem tohoto přístupu kolují.

Vyvíjí se s low-code levněji?

Představte si svět, kde vývoj aplikací není složitý a zdlouhavý proces vyžadující hluboké znalosti programování. Právě takový svět otevírají low-code nástroje a platformy. Vývojáři mají k dispozici grafické nástroje, šablony a předdefinované komponenty, které mohou snadno skládat dohromady. Stačí přidat trochu relativně jednoduchého kódu a základ aplikace je na světě. Jde o přístup, který nejenže šetří čas, ale i peníze.

Už nemusíte čekat dlouhé měsíce na výsledky – prototypy a koncepty aplikací lze vytvářet rychleji a efektivněji. Díky tomu se můžete dříve a častěji setkávat s klíčovými uživateli, získávat jejich zpětnou vazbu a nechat se inspirovat k dalšímu vylepšení. Ale pozor, ani low-code aplikace nevznikají lusknutím prstu. Analýza, testování a všechny ostatní fáze vývoje jsou stále důležité. Stejně tak je třeba zvážit náklady na používání platformy, její provoz a údržbu. I když procesy jsou levnější a rychlejší, kvalitní aplikace na dobré platformě vyžaduje investice času a financí.

Je to i pro neprogramátory?

Low-code aplikace otevírají dveře do světa programování i těm, kteří nemají hluboké programátorské schopnosti. Vytvořit vlastní software mohou i relativně běžní uživatelé. K tomu, aby vytvořili aplikaci, nepotřebují detailní znalosti programování nebo hluboké porozumění jednotlivým komponentám. Stačí mít základní představu o tom, jak analyzovat potřeby a vytvořit odpovídající řešení, rozdělit aplikaci do logických částí a správně postupovat při jejím vývoji. A když se k tomu přidá povědomí o databázích, bezpečném vývoji a testování, stává se celý proces mnohem snazším.  

Jednoduchou aplikaci může vytvořit opravdu skoro každý, ale pokud chcete něco složitějšího, potřebujete být zkušeným vývojářem. Zde se ukazuje rozdíl mezi vývojářem, který tvoří aplikace, a programátorem/kodérem, jenž pouze píše kód. Low-code vývoj je skvělý, protože umožňuje kombinovat různé dovednosti v jedné roli, což znamená, že aplikace mohou tvořit i lidé z jiných profesí – například obchodní analytici, designéři nebo koncoví uživatelé. Díky tomu mohou výsledné aplikace mnohem přesněji řešit potřeby svých uživatelů.

Co na to IT oddělení?

Low-code platformy jsou skvělé, protože umožňují i těm, kteří nemají programátorské znalosti, vytvořit vlastní aplikace. Může to ale vést k mylnému dojmu, že IT oddělení už není potřeba. Ale pozor! To platí jen tam, kde žádné IT oddělení neexistuje.

Někdy si lidé ve firmách vyvíjejí nebo si nechávají vyvíjet aplikace mimo oficiální IT prostředí. Když však narazí na technické problémy, zjistí, že bez IT oddělení to nejde. Low-code aplikace totiž pracují s firemními daty a potřebují integraci s ostatními systémy. Také je potřeba je provozovat, řídit a zabezpečit. A tady přichází na řadu IT tým.

IT odborníci pomáhají s vývojem, připravují doporučené postupy, programují specifické moduly, nasazují aplikace do provozu a propojují je s okolními systémy. Je proto nezbytné, aby IT oddělení správně provozovalo takovou platformu a poskytovalo podpůrné služby. Někdy je potřeba spolupráce s externí firmou. Pokud tohle všechno chybí, hrozí vznik tzv. šedého IT, což může přinést spoustu problémů z pohledu kvality, spolehlivosti, nákladů a bezpečnosti.

V čem se low-code vyvíjí?

Low-code je způsob vývoje. K vlastnímu vývoji si ale potřebujete zvolit konkrétní platformu. Na trhu existuje celá řada řešení, která umožňují snadno a rychle vytvářet a provozovat low-code aplikace. Některé z těchto platforem fungují výhradně v cloudu, zatímco jiné můžete nainstalovat přímo na své servery. 

Mezi další rozdíly pak patří míra zaměření na integraci systémů, tvorbu a provoz webových aplikací či řízení interních procesů. Ať už za těmito platformami stojí globální hráči (jako Microsoft PowerPlatform, Siemens Mendix či OutSystems) nebo místní start-upy, všechny mají jedno společné – chtějí usnadnit tvorbu a provoz aplikací.

Když vybíráte tu správnou low-code platformu, přemýšlejte nejen o jejím okamžitém využití, ale i o její dlouhodobé udržitelnosti, správě a podpoře. Zvažujte tedy typ a potřeby své organizace a jakým způsobem budete platformu používat. Důležité je, aby se platforma dobře integrovala s vaším dosavadním IT prostředím. Například umožnila jednotné přihlašování pro všechny uživatele v organizaci, měla alespoň částečně podobný styl ovládání, dokázala propojit data a procesy s existujícím prostředím.

Je low-code jen pro jednoduché aplikace?

Určitě ne. Sám jsem viděl funkční a relativně rozsáhlé aplikace a řešení vybudované na low-code platformách. A jejich počet neustále roste. Největší přínos však mají low-code platformy zejména u menších a středně velkých aplikací. Právě zde se nejvíce projeví zásadní výhoda low-code, kterou je rychlost vývoje a úprav aplikací reagujících na měnící se požadavky uživatelů a zákazníků. 

To poskytuje potřebnou flexibilitu pro podporu inovací a digitální transformaci v mnoha organizacích. Díky tomu mohou rychle vytvářet aplikace pokrývající aktuální potřeby, postupně digitalizovat interní procesy a agendy nebo zavádět a testovat nové aplikace pro klienty v praxi. Další výhodou je skutečnost, že low-code platformy umožňují rychlé nasazení aplikací a jejich tvorbu pro web i mobilní zařízení téměř simultánně. To vede k dalšímu fenoménu – postupnému vytváření většího množství menších aplikací, které ve výsledku tvoří komplexní řešení.

Low-code a no-code, jaký je v nich rozdíl?

No-code a low-code nejsou stejné, a je tu ještě něco navíc, termín less-code. Představte si no-code jako nástroj pro ty, kteří nemají žádnou zkušenost s programováním, ale chtějí vytvářet jednoduché aplikace bez psaní kódu. Místo toho používají různě předdefinované komponenty a přiřazují jim specifické akce.

Dále je tu low-code, který je vhodný jak pro vývojáře, tak pro uživatele bez pokročilých znalostí programování. Ti mohou vytvářet složitější aplikace s možností psaní a úpravy kódu. Tento přístup nabízí větší flexibilitu a kontrolu nad procesem vývoje aplikací než no-code, ale nevyžaduje hluboké programovací znalosti.

A konečně termín less-code, tento přístup je určen pro zkušené programátory. Ti mají k dispozici předpřipravené části kódu, které následně integrují do svého vlastního kódu. Tím optimalizují a urychlují svoji práci.

Je umělá inteligence hrozba pro low-code?

Na závěr zde máme jednu aktuální otázku, a to téma využití umělé inteligence (AI). Může se zdát, že díky možnosti nechat psát kód a aplikace umělou inteligencí oslabí důvody pro využívání low-code vývoje. Opak je ale pravdou a AI ještě více podporuje nástup těchto platforem. A to rovnou ve dvou rovinách. První je využití AI přímo v rámci aplikací. Tedy například integrace chatbotů pro práci s aplikací – uživatelé místo vyplňování formulářů a hledání dat v přehledech s aplikací jednoduše konverzují. 

A v některých low-code platformách je tento přístup přímo podporován a jednoduše se zavádí. Druhou rovinou je pak pochopitelně vlastní vývoj, kdy vývojář dává instrukce, co chce vyvinout, a AI předpřipravuje podle zadání aplikaci. Díky tomu jde vlastně ještě více o low-code přístup, protože i to málo kódu je vývojáři připraveno. O to více se pak vývojář může věnovat správnému zadání, koncepci, testování a adopci aplikace koncovými uživateli. Což jsou klíčové aspekty pro úspěch a přijetí aplikace.  

Změna i příležitost

Je tedy low-code příležitost, nebo změna? Podle mě může být obojím. Ať už se na něj budete dívat jako na příležitost ke změně přístupu k vývoji, která vám umožní rychleji a efektivně digitalizovat procesy či tvořit aplikace, nebo na změnu v nabídce, jež vytváří příležitost pro nová inovativní řešení a rychlejší reakci na měnící potřeby, je low-code jednoznačně něčím, co byste měli zvážit. Klidně i jen formou nějakého menšího PoC projektu pro získání vlastních zkušeností. Jaká bude vaše první aplikace?

Autor již 30 let pomáhá společnostem s digitalizací. Působil ve společnostech jako Microsoft, Siemens, SoftwareOne či v několika startupech. Aktuálně působí jako člen správní rady software atelieru Multima

Článek vyšel v CIOtrends 2/2025.