Počet kybernetických útoků byl v loňském roce obrovský, a to nejen co do jejich samotného množství; rekordní byl i rozsah, v jakém ochromovaly i velké podniky. Z tohoto důvodu firmy změní své chování.
Kybernetickou odolnost přestanou podniky považovat za samostatný problém, kdy jeden dodavatel bezpečnostního řešení může chránit celou infrastrukturu IT. Organizace se odkloní od používání nezávislých řešení a přijmou širší ekosystém funkcí zajišťující zabezpečení a odolnost IT spolu s kontinuitou podnikání.
Takto propojený rámec různých řešení může pomoci v případě útoku zabránit dominovému efektu. Firmy by měly být schopny probíhající útok identifikovat a zastavit na různých úrovních. Frekvence a rozsah útoků se budou dále zvyšovat a pro zmírnění rizik a urychlení obnovy bude nezbytné mít právě řádně integrovaný rámec různorodých opatření.
Dostupnost energie bude vážně omezovat datová centra
Dostupnost energie se stane klíčovým kritériem při výstavbě nových datových center a nedostatek elektřiny bude brzdit jejich další růst. Architektura a umístění datových center bude nyní primárně založena na přístupu k energii. Čím dál více bude docházet ke společnému umístění zařízení na výrobu energie a datových center, aby se zabránilo závislosti na nedostatečně dimenzované rozvodné síti.
Více se také začnou prosazovat řešení dálkového vytápění, tedy distribuce odpadního tepla produkovaného datovými centry na jiná místa. Poskytovatelé se pokusí s produkovaným teplem něco dělat, ať už ho budou odvádět do obytných nemovitostí nebo do skleníků pro zemědělství. Začne se diskutovat i o tom, zda by takové nakládání s odpadním teplem nemělo být přímo nařízené prostřednictvím předpisů/regulací na různé úrovni.
Terabajty na watt jako měřítko
V měření efektivity ukládání dat se začne stále více uplatňovat další kritérium, terabajty na watt. Jedná se o relevantní a jasnou metriku, která zachycuje reálnou spotřebu energie, tedy energetickou efektivitu práce s daty.
Tento přístup by mohl z hlediska podniků snížit dopad růstu cen energie, zvýšit energetickou bezpečnost a zmírnit tlak na přetíženou infrastrukturu datových center, cloudových systémů i vlastních energetických sítí.
Umělá inteligence: klíčová je připravenost dat a inference
Po počátečním boomu umělé inteligence většina podniků nyní realisticky posuzuje, co v oblasti AI dělají – a co je důležité, také co naopak nezavádějí. Přesun pozornosti od fáze trénování modelů k inferenci (samotnému odvozování nových znalostí) odpovídá poznání, že bez robustní inferenční platformy a schopnosti připravit data pro celý tok AI jsou organizace ve svých projektech umělé inteligence odsouzeny k neúspěchu.
Pracovní úlohy AI inferencí se stávají součástí produkčního workflow, a organizace proto budou muset zajistit, aby jejich infrastruktura podporovala nejen rychlý přístup k datům, ale také jejich vysokou dostupnost, bezpečnost a nepřerušovaný provoz. Bez toho bude využívání umělé inteligence nákladné jak z hlediska výsledků, tak i co se týče provozu, zejména pokud jde o efektivitu využívání zdrojů (především drahých GPU).
Většina organizací však s problémem připravenosti dat stále bojuje. Aby byla data dobře připravena pro AI, je třeba projít několika kroky, jako je sběr dat, jejich úprava, transformace, vektorizace, indexace a poskytování. Každá z těchto fází může obvykle trvat dny nebo týdny, což oddaluje okamžik, kdy se výsledky projektu AI dají vyhodnotit.
Organizace využívající AI s vlastními daty se proto zaměří na zefektivnění a automatizaci celého datového toku pro AI, a to nejen kvůli rychlejšímu vyhodnocení počátečních výsledků, ale také pro nepřetržité načítání nově vytvořených dat a pro co nejrychlejší iterace.
AI a suverenita dat povedou k masivnímu přesunu dat zpět z cloudu
Umělá inteligence a požadavky na suverenitu dat vyvolávají obavy o místo, kde jsou data uložena, jaké tím pádem podléhají jurisdikci a jak mohou podniky zajistit přístup ke svým datům v případě jakýchkoli problémů. To, kde se nacházejí jejich nejdůležitější data a zda jsou připravena k použití, je pro organizace kritické speciálně vzhledem k využívání AI. K tomu se přidávají obavy o suverenitu dat, což stále více společností vede k přehodnocení jejich cloudové strategie.
Video ke kávě
Máte čas na rychlé a informativní video?
Rostoucí geopolitické napětí a regulační tlak budou v roce 2026 formovat strategie datových center jednotlivých zemí, aby se tomuto problému nějak postavily. Zejména vlády chtějí minimalizovat riziko, že přístup k datům by mohl být použit jako hrozba nebo taktika pro vyjednávání. Organizace by měly být stejně opatrné.
Platforma Kubevirt se začne ve velkém měřítku používat v produkčním prostředí
Mnoho zákazníků přechází na alternativy k systému VMware. Kubevirt přitom poskytuje jednotnou platformu pokrývající současně správu virtuálních strojů i kontejnerů; v roce 2026 se Kubevirt začne používat masově. Platforma Kubevirt totiž již dozrála do stadia, kdy je vhodná pro potřeby podniků.
Přechod od VMware k jinému poskytovateli pouhé virtualizace znamená pro podniky velkou změnu a i když v krátkodobém horizontu mohou tímto způsobem ušetřit peníze, je nepravděpodobné, že v dlouhodobém horizontu získají tímto způsobem potřebnou funkcionalitu.
Kubevirt nabízí lepší kontrolu nad celým prostředím virtuálních strojů i kontejnerů a organizace mohou rychle využívat hodnotu této platformy v podobě možnosti správy, koordinace a monitorování.
CIOtrends si můžete objednat i jako klasický časopis (v tištěné i v digitální podobně) Věnujeme se nejnovějším technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky. Přinášíme nové ekonomické trendy a analýzy a zejména praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízíme možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů. Naší cílovou skupinou je vyšší management ze všech odvětví ekonomiky.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU