Index kybernetické bezpečnosti vzešel z detailního průzkumu mezi 209 firmami a dvěma tisíci spotřebiteli v Česku a na Slovensku a hodnotí čtyři klíčové oblasti: důležitost a přístup ke kyberbezpečnosti, prevenci, vzdělání a správu hesel. Výsledky indexu jsou rozděleny do čtyř úrovní: riziková (0–50 bodů), nízká (51–60 bodů), bezpečná (61–75 bodů) a vysoká (76–100 bodů).
Index ukazuje, že zatímco zejména velké firmy a organizace jsou lépe informované a připravené, občané stále zůstávají zranitelní a mají velký prostor ke zlepšení. Firmám a organizacím vyšel Index kybernetické bezpečnosti na 63 bodů ze 100, což značí bezpečnou úroveň, u občanů dosáhl hodnoty pouze 45 bodů, která označuje rizikovou oblast. Vysoké úrovně bezpečnosti nedosáhla žádná ze zkoumaných částí společnosti.
„Kybernetická bezpečnost už není jen technologickou otázkou. Jde o základ důvěry v digitální ekonomiku. Mastercard Index kybernetické bezpečnosti ukázal, jak dramaticky se celková připravenost na kyberhrozby ve společnosti liší. Smutnou pravdou zůstává, že nejslabším článkem řetězu jsou jednotlivci – ať už jako soukromé osoby nebo ve svých pracovních rolích,“ upozorňujeJana Lvová, generální ředitelka společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.
Mastercard Index kybernetické bezpečnosti 2025: Občané
|
Index kyberbezpečnosti |
Úroveň |
|
|
Občané |
45 bodů |
riziková |
|
generace Z (18 až 24 let) |
48 bodů |
riziková |
|
boomers (60 let a více) |
45 bodů |
riziková |
Úrovně indexu kyberbezpečnosti: riziková (0–50 bodů), nízká (51–60 bodů), bezpečná (61–75 bodů) a vysoká (76–100 bodů).
Mastercard Index kybernetické bezpečnosti 2025: Firmy
|
Index kyberbezpečnosti |
Úroveň |
|
|
Firmy a organizace |
63 bodů |
bezpečná |
|
velké firmy |
69 bodů |
bezpečná |
|
veřejná správa |
66 bodů |
bezpečná |
|
e-shopy |
53 bodů |
nízká |
Úrovně indexu kyberbezpečnosti: riziková (0–50 bodů), nízká (51–60 bodů), bezpečná (61–75 bodů) a vysoká (76–100 bodů).
Podle průzkumu by takřka osm z deseti zaměstnanců zodpovědných za IT u firem a organizací pokus o kyberútok bylo schopno rozpoznat a ubránit se mu. V případě občanů je situace výrazně horší.
„Kyberútok by podle svých slov zvládla rozpoznat a ubránit se pouze polovina dotazovaných a 14 procent lidí dokonce jednoznačně odpovědělo, že by to vůbec nedokázalo,“ poukazuje Jana Lvová.
Většina firem bere kyberbezpečnost vážně
I když se kybernetické útoky nevyhýbají téměř nikomu, je patrné, že firmy a organizace berou ochranu a prevenci mnohem vážněji než veřejnost a kybernetická rizika se už stala zcela běžnou součástí jejich fungování. Více než devět z deseti firem a organizací denně zálohuje data, krizový plán v případě kyberútoku má 87 procent z nich a 77 procent dostatečně investuje do kybernetické a digitální bezpečnosti.
„Skoro 6 z 10 firem a organizací má pozici, která má na starosti výhradně kybernetickou nebo digitální bezpečnost, přičemž před dvěma lety to byla jen třetina. Dlouhotrvajícím problémem zůstávají omezené zdroje na řešení kybernetické bezpečnosti, a to zejména u menších firem,“ dodává Jana Lvová.
Chcete dostávat do mailu týdenní přehled článků z CIOtrends? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
Občané si sice podle svých slov uvědomují důležitost kybernetické a digitální bezpečnosti, ale jejich chování tomu neodpovídá. Celých 35 procent osob přiznává, že kliklo na odkaz nebo přílohu, které se následně ukázaly jako potenciálně nebezpečné, 15 procent vyplnilo své údaje na potenciálně podezřelé stránce a 11 procent předalo své údaje podvodníkovi telefonicky.Ve vzdělávání jsou lidé pasivní a čtvrtina se školení a edukaci zcela vyhýbá.
Bariéry? Lenost a falešný pocit bezpečí
Lidé přiznávají, že v důslednějším dodržování opatření ke zvýšení kyberbezpečnosti jim nejvíce brání vlastní pohodlnost a lenost, což uvedlo 36 procent respondentů. Takřka čtvrtina zmiňuje podceňování rizik a důvěřivost a 17 procent neznalost a nedostatek informací. Základní pravidlo osobní kyberbezpečnosti – opatrnost a obezřetnost – zná jen 30 procent dotazovaných.
Jak občané, tak IT odborníci se shodují v tom, že kybernetické útoky jsou stále propracovanější a kyberkriminalita bude dále sílit. Souvisí to i s rozvojem umělé inteligence.
„Už 94 procent představitelů firem a organizací míní, že AI útočníkům pomáhá, zatímco jako pomoc při obraně AI vnímá jen 63 procent. Přitom právě na nejmodernějších technologiích a umělé inteligenci jsou založené nástroje, které chrání platební infrastrukturu a pomáhají nám odhalovat a předcházet podvodům,“ uvádí Jana Lvová.
CIOtrends si můžete objednat i jako klasický časopis (v tištěné i v digitální podobně) Věnujeme se nejnovějším technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky. Přinášíme nové ekonomické trendy a analýzy a zejména praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízíme možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů. Naší cílovou skupinou je vyšší management ze všech odvětví ekonomiky.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU