Češi umělou inteligenci používají každý den – přitom jí nedůvěřují. Co to o nás říká?

Martin pracuje jako nákupčí v Škoda Auto. Každý den začíná tím, že otevře Copilot a nechá ho přepsat svůj ranní e-mail do profesionálnějšího tónu. „Vím, co chci říct. Jen mi to pomůže to lépe zformulovat,“ vysvětluje. Ale když se ho zeptáte, zda umělé inteligenci důvěřuje a jestli rozumí, jak na pozadí funguje, chvilku váhá: „Tak úplně ne. Pořád nevím, jak to celé funguje a kam jdou moje data.“

Martin není výjimka.

Dobrý sluha, špatný pán

Výzkum s názvem „Percepce umělé inteligence v české společnosti“, mapující přístup Čechů k umělé inteligenci a to, jak je tato technologie vnímána, odhalil paradox napříč všemi generacemi. Lidé AI rutinně používají, přesto jí plně nerozumějí, nedůvěřují a velká část z nich se jí v různých ohledech obává. ¨

Jak zvládnout digitalizaci, automatizaci a AI v malé firmě s Petrem Mackem

0:00/

Technologie se stala součástí každodenního života dřív, než si k ní lidé stihli vytvořit jasný postoj. Průřezovým zjištěním výzkumu je, že „přijetí AI ve společnosti není podmíněno důvěrou, ale užitečností – lidé AI běžně využívají, aniž by jí plně rozuměli nebo jí důvěřovali, přičemž praktická hodnota technologie překonává nedůvěru i nejistotu.“

Toto zjištění potvrzují i rozsáhlá kvantitativní šetření. Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2025 používalo nástroje umělé inteligence – například pro generování textu, obrázků či kódu celkem 32 % české populace starší 16 let. Studie analytického ústavu STEM ze stejného roku uvádí, že 38 % Čechů a Češek mělo zkušenost s nástroji jako ChatGPT nebo Copilot, přičemž 12 % uživatelů je používá pravidelně a 16 % občas.

Zároveň výzkum agentury Ipsos (AI Monitor 2025) zjistil, že 47 % české veřejnosti vyjadřuje nervozitu z produktů využívajících AI a 37 % respondentů nedůvěřuje schopnosti firem adekvátně chránit osobní data při nasazení AI systémů.

Respondenti napříč generacemi si s umělou inteligencí nejčastěji asociují jedno přirovnání: „dobrý sluha, ale špatný pán.“ AI sama o sobě není dobrá ani špatná, záleží na tom, kdo ji drží v ruce a k čemu ji používá. Tato zdánlivě jednoduchá filozofie je výsledkem poměrně sofistikovaného uvažování: lidé intuitivně odmítají technologii odsoudit, ale zároveň nedůvěřují tomu, v čích rukou skončí.

Co lidé na AI oceňují?

Pokud jde o přínosy, panuje mezi generacemi překvapivá shoda. Nejčastěji zmiňovanou oblastí vnímaných přínosů je efektivita a produktivita. Mladí mluví o konkrétních věcech: AI jim ušetří hodiny při psaní textů, pomáhá strukturovat myšlenky, nahradila Google při vyhledávání informací. Respondenti popisují, jak jim věci, které dřív trvaly celý den, nyní zvládnou za pár minut. Jedna z mladých respondentek přiznala, že sama od sebe již prakticky žádný souvislý text nepíše, vždy to zadá chatbotu.

Starší generace mluví o AI obecněji, ale s podobným závěrem: šetří čas, zpřístupňuje informace, pomáhá s přípravou přednášek nebo s učením jazyků za zlomek ceny klasického kurzu. Data STEM potvrzují, že mezi typické úkoly patří generování textů (24 % uživatelů tak činí často), dohledávání informací a překládání. Přibližně 46 % uživatelů využívá AI v práci a kolem 40 % ve škole.

Přečtěte si také:

Jak zlepšit zaměstnancům IT prostředí a podpořit jejich výkon? Nahlédněme pod pokličku platformy, která to umí

Přitom všichni – bez ohledu na věk – zdůrazňují tutéž věc: AI nenahrazuje jejich rozhodování. Jak to výstižně formuluje jeden z respondentů generace Y: „Nenahradit toho člověka, ale dát mu možnost pracovat kvalitněji.“ AI jen pomáhá to, co člověk chce říct nebo udělat, dotáhnout do lepší podoby.

Čeho se v souvislosti s AI bojí?

Obavy jsou ale stejně výrazné jako nadšení. Nejsilněji rezonuje téma dezinformací. Respondenti napříč generacemi shodně říkají, že je stále těžší rozpoznat, co je skutečné a co vygenerovala umělá inteligence. Jedna z respondentek popsala, jak sama nasdílela zprávu, která se ukázala být AI výmyslem. Statisticky to potvrzuje výzkum Ipsos: přibližně 50 % české populace sdílí obavy z potenciálního nárůstu dezinformací zprostředkovaných AI technologiemi.

Druhá velká obava se týká zaměstnání. Strach z toho, že AI vytlačí lidi z pracovního trhu, je přítomný u všech generací. Pětina pracující populace vnímá AI jako potenciální hrozbu pro trh práce. Mladší generace se obávají, co bude jejich studium a odbornost znamenat za pět let. Starší se ptají, zda jejich profese přežije další vlnu automatizace. Podle dat STEM 39 % Čechů vidí v AI převážně rizika, zatímco 43 % ji považuje spíše za příležitost. Věk zde hraje zásadní roli: mezi lidmi nad 60 let se k negativnímu hodnocení přiklání 57 % dotázaných.

Ale je tu i obava, o které se méně mluví: kognitivní úpadek. Část respondentů si uvědomuje, že delegují stále víc přemýšlení na stroj – a že to s nimi něco dělá. „Jsem línější a myslím, že hloupnu,“ říká jedna z mladých respondentek.

„Kolikrát mám pocit, že mi to zabere víc času, ale ušetřím tím, že nemusím přemýšlet,“ popisuje jiná. To je přesně ten paradox, který výzkum pojmenoval jako jádro problému: AI přináší krátkodobou úlevu za cenu dlouhodobé nejistoty.

Generace nehrají roli, jak by se čekalo…

Jedním z překvapivých zjištění výzkumu je, že generace sice ovlivňují, jak lidé AI používají, ale ne tolik, co si o ní myslí. Dvacetiletý student a šedesátiletá učitelka mohou mít překvapivě podobné obavy i podobný základní postoj – technologie je neutrální, záleží na lidech.

Věkové rozdíly se nicméně projevují výrazně v míře adopce. Podle ČSÚ ve věkové kategorii 16–24 let AI využívá 78 % osob, zatímco u lidí nad 75 let jen 11 % má základní digitální dovednosti vůbec. Vzdělání hraje podobnou roli: lidé s pouze základním vzděláním používají AI v 16 % případů, zatímco mezi vysokoškolsky vzdělanými je to až 60 %.

Přečtěte si také:

Přichází další regulace umělé inteligence z Evropské unie

Rozdíl spočívá spíš v jazyce a míře detailu. Mladší generace mluví o neuronových sítích, jazykových modelech a pravděpodobnostních algoritmech. Starší přirovnávají AI k robotům v automobilkách nebo k „moderní, chytré encyklopedii“. Obě skupiny ale dojdou ke stejnému závěru: je to mocná věc a záleží, jak se s ní zachází.

Jak o AI píší média – a jak to Češi vnímají?

Výzkum se zabýval i tím, jak česká média o umělé inteligenci informují, a porovnal to s tím, co si lidé myslí. Analýza zahrnovala 362 805 mediálních zpráv ve třech sledovaných obdobích (listopad 2021, 2023 a 2025). Kvantitativně je výsledek překvapivý: přibližně 74 % mediálního obsahu o AI je neutrálního charakteru a pozitivní zprávy výrazně převažují nad negativními.

Jenomže v hlavách lidí se usazují ty negativní – katastrofické titulky, varování před zkázou. Respondenti označují mediální pokrytí za clickbaitové, zkratkovité a nedostatečné. Jsou přitom poměrně mediálně gramotní: chápou, že média fungují na principu vyvolávání emocí, a pojmenovávají to jako systémovou vlastnost, ne jako náhodu. Přesto – nebo právě proto – sdílejí mnohé ze stejných obav, které média šíří. Jde o doklad selektivního zapamatování publika, které koresponduje s tím, co mediální teorie popisuje jako dominanci negativního rámce v interpretaci.

Co z toho plyne pro nás?

Výzkum pojmenoval možná nejdůležitější rys naší doby: přijímáme technologii, které nerozumíme a které nedůvěřujeme, protože je prostě příliš užitečná na to, abychom ji odmítli. Tato situace není nutně špatná – lidé přijímali elektřinu, automobily nebo internet podobně. Ale vyžaduje vědomou pozornost: vzdělávání o tom, jak AI funguje, o tom, jak rozpoznat syntetický obsah, a především poctivou diskusi o tom, kdo nese odpovědnost za její dopady.

„AI je jako oheň. Skok ve vývoji. A stejně jako oheň, bude dobrý sluha, ale zlý pán,“ řekl jeden z respondentů. Otázka je, kdo ten oheň hlídá.

Autorka je studentka, PEF ČZU

Článek vychází z jejího kvalitativního výzkumu, který zpracovala v rámci diplomové práce.

CIOtrends si můžete objednat i jako klasický časopis (v tištěné i v digitální podobně) Věnujeme se nejnovějším technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky. Přinášíme nové ekonomické trendy a analýzy a zejména praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízíme možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů. Naší cílovou skupinou je vyšší management ze všech odvětví ekonomiky.