;

Jak společnosti šetří prostředky a zůstávají v bezpečí při nákupu použitého softwaru

Dnes
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Forscope
Autor: Forscope
Rostoucí ceny softwarových licencí, tlak na rozpočty i přísnější audity nutí firmy a veřejné instituce hledat chytřejší cesty, jak řídit IT náklady bez kompromisů v oblasti bezpečnosti a legislativy.

Sekundární software se v tomto kontextu stává plnohodnotnou alternativou k nákupu nových licencí. Jaké úspory může přinést, kdy se jeho pořízení skutečně vyplatí a na co si dát pozor, aby se z výhodné nabídky nestalo právní riziko, vysvětluje v rozhovoru Lucie Zarembová, COO společnosti Forscope.

Jaké úspory mohou společnosti reálně dosáhnout při nákupu použitého softwaru ve srovnání s novými licencemi?

Úspory jsou v praxi velmi výrazné. U trvalých multilicencí produktů, jako jsou například Microsoft Office, Windows Server nebo SQL Server, se běžně pohybujeme mezi 50 a 70 procenty oproti nákupu nových licencí. V některých projektech, zejména při větších objemech nebo při modernizaci infrastruktury, mohou úspory dosahovat i desítek milionů korun. Důležité je, že nejde o kompromis v kvalitě – zákazník získává plnohodnotnou licenci se stejnými funkcemi, aktualizacemi a bezpečnostními záplatami jako u nového softwaru.

V jakých situacích je nákup použitého softwaru pro zákazníky nejvýhodnější?

Typickým příkladem jsou firmy nebo instituce, které nechtějí nebo nemohou přejít plně na cloudový model a dávají přednost trvalým licencím. Sekundární software je ideální také při modernizaci starších systémů, kde je potřeba zachovat kompatibilitu, nebo v situacích, kdy se organizace připravuje na konec podpory určité verze softwaru. Velkou roli hraje i rozpočtová jistota – u trvalých licencí zákazník přesně ví, kolik ho software stojí dnes i za několik let.

Jaké typy společností nebo institucí nejčastěji používají použité softwarové licence?

Velmi často jde o střední a velké podniky, výrobní společnosti, zdravotnictví a veřejný sektor. Právě zde je tlak na efektivní využití rozpočtu největší a zároveň existuje potřeba stabilních, dlouhodobě provozovaných systémů. Ve veřejné správě hraje roli také transparentnost a obhajitelnost nákupu – sekundární software, pokud je správně doložený, splňuje všechny právní požadavky a zároveň umožňuje výrazně šetřit prostředky. Zkušenosti máme i z mezinárodních projektů, kde firmy kombinují nové a použité licence v rámci hybridní IT strategie.

Sekundární trh se softwarem je často spojován s riziky. Jaká jsou podle vás největší úskalí a jak je mohou firmy nebo veřejné instituce rozpoznat včas?

Největším rizikem je nákup licencí, které jsou pouze „naoko“ funkční, ale právně neexistují. Typickým příkladem jsou nabídky založené jen na produktových klíčích, které se sice technicky aktivují, ale nepředstavují žádné skutečné licenční právo. Setkáváme se také s falešnými nebo zavádějícími dokumenty, které vypadají důvěryhodně, ale při detailním ověření neobstojí. Pro organizace – a zvlášť pro veřejný sektor – to znamená nejen právní, ale i reputační riziko. Základní obranou je zdravá míra skepticismu: pokud je cena podezřele nízká a dodavatel nedokáže transparentně doložit původ licence a celý licenční řetězec, je lepší od takového obchodu ustoupit. U sekundárního softwaru platí víc než kde jinde, že důvěryhodnost dodavatele je důležitější než samotná cena.

Jak zákazníkům garantujete, že software, který kupují, je zcela legální a bezpečný?

Základem je ověřitelný původ každé licence a kompletní dokumentace k jejímu převodu. Evropská legislativa umožňuje další prodej trvalých licencí, ale pouze za přesně daných podmínek – licence musí být plně zaplacená, původně uvedená na trh v rámci EU a předchozí vlastník ji musí přestat používat. My tyto podmínky důsledně kontrolujeme a zákazník od nás dostává dokumentaci, která je připravena i pro případný audit. Zároveň platí, že sekundární software má stejné bezpečnostní aktualizace a záplaty jako nový – nejde o žádnou „osekanou“ nebo rizikovou variantu.

Na co by měly společnosti dbát při výběru dodavatele softwaru z druhotného trhu?

Klíčová je transparentnost a zkušenosti dodavatele. Seriózní partner musí být schopen jasně vysvětlit, odkud licence pochází, proč je převoditelná a jaké právní podmínky splňuje. Důležitá je také schopnost dodat kompletní dokumentaci a poskytnout právní podporu. Firmy by se neměly rozhodovat jen podle ceny, ale i podle reputace dodavatele a jeho referencí. V ideálním případě by měl partner nabídnout i konzultace k licenční strategii a pomoci zákazníkovi optimalizovat celé softwarové portfolio, nejen prodat jednotlivou licenci.

Jakou roli hraje sekundární software v dlouhodobé IT strategii firem?

Sekundární software se stále více stává standardní součástí vyvážené IT strategie. Firmám umožňuje kombinovat nové technologie s ekonomicky efektivními řešeními, stabilizovat rozpočty a zároveň zůstat v plném souladu s legislativou. Navíc podporuje principy cirkulární ekonomiky – software, který by jinak zůstal nevyužitý, dostává druhý život. V době rostoucích cen IT a nejistoty kolem budoucího vývoje předplatných modelů je to pro mnoho organizací racionální a odpovědná volba.

Autor článku