Mezi lety 2021 a 2025 se podíl podniků s deseti a více zaměstnanci využívajících AI technologie v zemích OECD zvýšil ze sedmi na dvacet procent – tedy téměř trojnásobně za čtyři roky. Za nárůstem stojí především rozšíření obecně dostupných generativních nástrojů typu ChatGPT nebo Copilot, dostupných od roku 2022. Uvádí to zpráva Schopnosti ve věku, kterou vydalo OECD.
Tempo adopce se ale mezi jednotlivými skupinami firem výrazně liší. Větší podniky s dostatečnými finančními a technickými zdroji nasazují AI snadněji, mladší firmy a startupy zase díky své přirozené roli v prosazování radikálních inovací. Malé a střední podniky naopak narážejí na kombinaci nákladů, chybějící infrastruktury a nedostatku odborných znalostí – polovina těch, které generativní AI nevyužívají, uvádí jako přímou příčinu právě chybějící dovednosti. K dalším bariérám patří obavy z právních a regulačních rizik, ochrany duševního vlastnictví a šíření zavádějícího obsahu.
Sektorová analýza OECD navíc ukazuje, že vyspělost jednotlivých odvětví se v různých dimenzích výrazně liší. IT služby skórují vysoko napříč AI lidským kapitálem, inovacemi i mírou využití AI. Farmaceutický průmysl je naopak příkladem nesourodého obrazu – firmy v tomto sektoru disponují vysokým podílem pracovníků se znalostmi AI, ale tyto znalosti se jim nedaří promítat do reálných inovačních výstupů. Jakýkoli mezisektorový benchmarking je proto třeba brát s rezervou.
Míra ovlivnitelnosti profese AI ≠ riziko automatizace
Zpráva jasně odděluje dva pojmy, které se v běžné diskusi často míchají dohromady: expozici vůči AI a riziko automatizace.
Nejvyšší expozici, tedy míru, do jaké mohou být pracovní úkoly dané profese ovlivněny nasazením AI, vykazují IT profesionálové, obchodní specialisté, manažeři, vrcholoví ředitelé a inženýři ve vědeckých a technických oborech. Logicky – AI dosahuje největšího pokroku právě v kognitivních, nerutinních úkolech typických pro tyto role. Nejméně citlivé na nasazení AI jsou naopak úklidové práce, zemědělské a lesnické profese a přípravné práce v gastronomii.
Vysoká citlivost na AI ale neznamená vysoké riziko automatizace. Samostatná analýza OECD, postavená na hodnocení automatizovatelnosti stovky konkrétních dovedností odborníky z různých výzkumných domén AI, ukazuje opak: vysoce kvalifikované profese čelí celkově nejnižšímu riziku automatizace, protože stojí na nerutinních kognitivních a sociálních dovednostech, které zůstávají obtížně nahraditelné. Vyšší riziko naopak nesou nízko a středně kvalifikované role ve stavebnictví, těžbě, zemědělství, ve výrobě a dopravě. Nejnižší riziko vykazují komunitní a sociální služby a management.
U generativní AI konkrétně vychází nejvyšší míra ovlivnitelnosti u programování, překladů a tlumočení – oborů, kde nástroje dokážou vykonat značnou část úkolů minimálně dvakrát rychleji než dosud. Role závislé na manuální práci zůstávají prakticky nedotčené. V letech 2022–2024 byla generativní AI takto exponována čtvrtina pracovníků OECD (definováno jako minimálně 20 % úkolů ovlivnitelných AI asistencí), s výhledem na další výrazný růst tohoto podílu.
Tři vrstvy dovedností, jedna vzácná
OECD strukturuje potřebné kompetence do tří vrstev.
Základní dovednosti – gramotnost, numerické myšlení, přírodovědné znalosti – tvoří vstupní bránu do digitální ekonomiky. Data z PIAAC potvrzují přímou souvislost mezi numerickou gramotností a schopností řešit problémy v digitálním prostředí.
ICT dovednosti – sahají od základní práce s počítačem po pokročilé technické znalosti – programování, strojové učení, zpracování dat, hluboké učení, NLP, počítačové vidění. Právě tahle vrstva je nejvzácnější: pracovníci s pokročilými AI dovednostmi tvoří pouze jedno procento pracovní síly OECD. Jejich podíl se sice za necelou dekádu téměř ztrojnásobil, poptávka firem ho ale nadále výrazně převyšuje.
Komplementární dovednosti – kritické a kreativní myšlení, schopnost učit se, sebeřízení, empatie, spolupráce – nabývají na významu právě proto, že umožňují efektivní práci s AI systémy a rychlou adaptaci na měnící se úkoly.
Tato teoretická kategorizace se potvrzuje i v tvrdých datech z pracovního trhu. Analýza pracovních nabídek v deseti zemích OECD (data Lightcast) ukazuje, že profese s vysokou mírou ovlivnitelnosti AI tvoří třetinu všech sledovaných nabídek. Z nich 72 % vyžaduje alespoň jednu manažerskou dovednost, 67 % dovednost z oblasti obchodních procesů a více než polovina sociální, emoční nebo digitální kompetenci.
Souběžně roste i váha dovedností spojených s algoritmickým řízením na pracovišti – schopnosti pracovat s daty a interpretovat je. Malé a střední podniky to potvrzují přímo: generativní AI podle nich zvýšila důležitost datové analýzy stejně jako dalších kompetencí.
Globální soutěž o AI talent
Průběžně aktualizovaná data OECD AI Policy Observatory (k roku 2024) ukazují otevřenou konkurenci mezi ekonomikami o omezený počet vysoce kvalifikovaných AI odborníků. Lucembursko, Švýcarsko, Irsko a Německo v roce 2024 přilákaly více AI talentů, než kolik jich ztratily. Izrael, Indie a Maďarsko naopak zaznamenaly čistý odliv – signál možného AI brain drainu. Protože jde o živě aktualizovaný dataset, aktuální hodnoty se mohou od uvedených čísel v čase mírně lišit.
Video ke kávě
Máte čas na rychlé a informativní video?
Zajímavostí je Indie: měřeno meziroční procentuální změnou počtu uživatelů LinkedIn s deklarovanými AI dovednostmi její tempo růstu AI talentů předstihuje Spojené státy, Británii i Kanadu. Vzhledem k velikosti indického pracovního trhu jde o metriku relativního růstu, nikoli o absolutní počet odborníků – i menší přírůstek zde v procentech vypadá výrazně. Pozice AI inženýra a AI konzultanta se podle LinkedIn News mezi lety 2022 a 2024 umístily na prvním a druhém místě mezi nejrychleji rostoucími profesemi v USA.
Co se osvědčuje v praxi
Napříč zeměmi OECD vznikla řada konkrétních programů, ze kterých lze čerpat inspiraci.
Polská iniciativa „AI Tech" propojila přední technologické firmy s univerzitami při tvorbě nových magisterských programů – pět univerzit spustilo v roce 2021 nové obory v AI, kybernetické bezpečnosti a strojovém učení s podporou financování EU.
Britský program „Skills Bootcamps" nabízí od roku 2020 krátká, oborově specifická školení v délce až šestnácti týdnů, zdarma pro účastníky. Kurikula vznikají ve spolupráci se zaměstnavateli a absolventům je po dokončení nabídnut pracovní pohovor u potenciálního zaměstnavatele – nejde tedy o automatickou garanci místa, ale o usnadněný přechod ze školení do praxe.
Korejský „AID 30+" (od října 2024) kombinuje poukázky až 350 000 KRW ročně pro dospělé od třiceti let se sítí sto určených univerzit nabízejících modulární výuku propojenou s národním systémem uznávání kreditů.
Estonský „AI Leap" (od 2025) je veřejno-soukromá spolupráce vlády s AI firmami včetně OpenAI a Anthropic. První fáze cílí na 20 000 studentů a 3 000 učitelů, druhá od roku 2026 na 38 000 studentů odborného vzdělávání. Investice roste ze 3,2 na 6 milionů eur.
Německý zákon o kvalifikačních příležitostech (Qualifizierungschancengesetz) subvencuje mzdy a náklady na školení zaměstnavatelům investujícím do rekvalifikace ohrožených pracovníků – u malých firem systém pokrývá zpravidla veškeré náklady na kurzy a 75 % mzdových nákladů.
Co z toho plyne pro IT manažery
Nedostatek pokročilých AI dovedností není přechodná anomálie, ale strukturální rys trhu práce, který přetrvá střednědobě. Z analýzy OECD lze pro praxi vytáhnout několik konkrétních kroků.
Zmapujte AI dovednosti v týmu. Než firma investuje do náboru nových AI specialistů, vyplatí se provést interní audit – kolik lidí reálně ovládá pokročilé dovednosti (strojové učení, zpracování dat, NLP) a kolik jich má jen základní ICT gramotnost. Vzhledem k tomu, že takoví odborníci tvoří jen zlomek pracovní síly, je často efektivnější rozvíjet stávající lidi než spoléhat na externí nábor.
Při náboru neposuzujte jen technické dovednosti. Data z pracovních nabídek jasně ukazují, že v profesích s vysokou expozicí AI je téměř stejně důležitá manažerská a obchodní gramotnost jako čistě technická erudice. Kandidát, který rozumí byznys procesům a zároveň dokáže pracovat s daty, je na trhu vzácnější a cennější než čistý specialista.
Rekvalifikaci stavte na krátkých, cílených formátech. Zahraniční příklady – britské bootcampy, korejské poukázky, estonský model spolupráce s AI firmami – ukazují, že efektivní programy nejsou nutně dlouhé akademické kurzy, ale modulární, časově ohraničené školení navázané na konkrétní pracovní výstup.
Nespoléhejte jen na finanční pobídky. Zpráva výslovně upozorňuje, že subvence a granty oslovují omezený okruh lidí. Kariérní poradenství, interní mentoring a programy typu „train-the-trainer" dokážou zasáhnout širší a diverzifikovanější část týmu, včetně lidí, kteří by se do formálního vzdělávacího programu sami nepřihlásili.
Počítejte s tím, že komplementární dovednosti nejde koupit rychle. Kritické myšlení, adaptabilita a schopnost spolupráce s AI systémy se budují dlouhodobě a jsou stejně důležité jako technická znalost nástrojů. Investice do těchto „měkkých" kompetencí by měla být trvalou součástí firemní vzdělávací strategie, nikoli jednorázovou reakcí na nový AI nástroj.
CIOtrends si můžete objednat i jako klasický časopis (v tištěné i v digitální podobně) Věnujeme se nejnovějším technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky. Přinášíme nové ekonomické trendy a analýzy a zejména praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízíme možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů. Naší cílovou skupinou je vyšší management ze všech odvětví ekonomiky.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU