Každé dva roky děláme v CIOtrends anketu mezi státními organizacemi, jak jsou na tom s investicemi do informačních technologií. A protož letos je zase sudý rok, byl čas i na anketu. Protože jde o zajímavá čísla, překlápíme postupně celý článek z magazínu i na web, rozdělený do několika částí.
V třetím díle se zaměříme na investice do IT z rozpočtů ministerstev.
První úvodní díl najdete zde a druhý díl tady.
Ministerstva
Resort Ministerstva financí (MF, FS, CS, ÚZSVM)
Výdaje na informační a komunikační technologie jsou v rámci resortu financí stabilní, přičemž na samotném Ministerstvu financí tvoří přibližně 30 % celkového rozpočtu, u Finanční správy se pohybují okolo 12 %, u Celní správy mezi 4–8 % a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vykázal nárůst z 9,6 % v roce 2024 na 11,8 % v roce 2025.
V uplynulém období uskutečnila Finanční správa zásadní modernizaci infrastruktury, kdy v letech 2022–2024 nastala kompletní obměna aktivních prvků LAN/WAN za technologii Cisco SD WAN. Tento projekt s pořizovacími náklady 65 500 000 Kč bez DPH a měsíčními provozními náklady 511 000 Kč dodala společnost Anect. V roce 2025 následovala centralizace IP telefonie na systému OpenScapeVoice, která nahradila lokální ústředny a zavedla národní provolbu 9531×xxxx. Dodavatelem řešení s pořizovací cenou 64 174 000 Kč bez DPH byla společnost Ixperta.
Pro zajištění vývoje klíčového daňového systému ADIS uzavřelo Generální finanční ředitelství rámcovou dohodu se společností Eviden Czech Republic na roky 2024–2027 s maximální hodnotou téměř 3,3 miliardy korun. Dále byla uzavřena smlouva na podporu Data Warehouse se Státní pokladnou Centrum sdílených služeb v hodnotě 556,6 milionu korun a běží projekt správy identit s kapitálovými výdaji 25,4 milionu korun.
Přečtěte si také:
Podniková AI vstupuje do fáze produkce a v regionu EMEA slibuje vysokou návratnost
Ministerstvo financí se v posledních dvou letech soustředilo na rozvoj Informačního systému pro evidenci a kontrolu hazardních her (AISG), kde náklady na provoz činily 28,3 milionu Kč a na rozvoj 31,2 milionu Kč, přičemž dodavatelem je CCA Group. Dalším významným systémem je portál Monitor, který zpřístupňuje rozpočtové informace veřejnosti a jehož provoz i rozvoj stál shodně 4,8 milionu Kč. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových rozvíjel elektronický aukční systém Nabídka majetku státu, který od svého spuštění v roce 2018 zajistil státu příjem přes 8,4 miliardy korun z více než 43 tisíc aukcí. Náklady na rozvoj tohoto systému, dodávaného společností KAKTUS Software, byly zahrnuty v provozních výdajích. Celní správa v uvedeném období finalizovala implementaci požadavků z celního kodexu EU do svých IT systémů a z evropských fondů čerpala prostředky například na analytický nástroj Hercule III ve výši 1,5 milionu korun a forenzní software za 13,3 milionu korun.
V oblasti plánovaných investic pro roky 2026 a 2027 připravuje Ministerstvo financí pořízení nového Informačního systému Řízení státního dluhu a nového Integrovaného informačního systému státní pokladny. Celní správa plánuje obnovu infrastruktury aktivních prvků LAN a WAN s předpokládanou cenou 70 milionů korun a soutěž na nové internetové přípojky s antiDDoS ochranou. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových chystá modernizaci sítě WAN za odhadovaných 20 milionů korun, obměnu telefonních ústředen za 15 milionů korun a zavedení atestované spisové služby s náklady okolo 24 milionů korun. Finanční správa plánuje na rok 2026 posílení ochrany perimetru sítě technologií Check Point Quantum Force formou služby od Státní pokladny Centrum sdílených služeb a začátkem roku 2026 vypíše veřejnou zakázku na atestovanou spisovou službu.
Přístup k digitalizaci a umělé inteligenci se v rámci resortu liší podle agendy. Ministerstvo financí využívá Microsoft Copilot pro práci s dokumenty a vyhledávání. Celní správa spolupracuje s akademickými institucemi na vývoji vlastních on-premise nástrojů pro detekci rizik v e-commerce. Finanční správa testuje využití AI pro vyplňování daňových přiznání z nahraných dokumentů, avšak striktně v uzavřeném prostředí bez využití veřejných cloudových služeb pro citlivá data.
„FS vnímá AI jako perspektivní technologii, která může občanům i úřadu výrazně usnadnit rutinní agendy a zvýšit srozumitelnost procesů,“ uvedla Finanční správa. V roce 2024 již tvořila elektronická podání 84,5 % všech daňových tvrzení.
Z hlediska kybernetické bezpečnosti čelily úřady běžným hrozbám jako DDoS útoky a phishing. Celní správa je certifikována podle normy ISO/IEC 27001 a využívá nástroje jako Greycortex či Qualys. Finanční správa v roce 2025 plošně nasadila technologii řízení přístupu do sítě podle standardu 802.1X a připravuje se na implementaci směrnice NIS2, ačkoli finální rozsah opatření bude záviset na prováděcích předpisech vymezujících strategicky významné služby.
Ministerstvo spravedlnosti
Resort spravedlnosti se v oblasti digitalizace potýká s dlouhodobými strukturálními problémy a na ICT vynakládá pouze 3,7 % ze svého celkového rozpočtu. Rozvojové aktivity jsou tak existenčně závislé na evropských dotacích, ze kterých resort v letech 2021–2025 vyčerpal téměř 670 milionů korun. Bez těchto externích zdrojů by byly investice do modernizace jen minimální a pokrok v digitalizaci justice je i tak spíše dílčí a nerovnoměrný.
V uplynulých dvou letech směřovaly nejvýznamnější investice především do infrastruktury a bezpečnosti, nikoliv do komplexní transformace agend. Největší položkou bylo pořízení videokonferenčních zařízení pro soudy a věznice od společnosti Simac Technik ČR za 75,5 milionu korun. Do kybernetické bezpečnosti resort investoval 58 milionů korun za monitoring sítě od NTT Czech Republic a dalších téměř 18 milionů korun do log managementu Elisa od firmy Datasys. Za zmínku stojí i projekt automatického přepisu hlasu Beey za 23 milionů korun či vytvoření Registru lobbování za necelých 12 milionů korun.
Výhled na roky 2026 a 2027 naznačuje spíše udržovací mód a nutnou obměnu zastaralých technologií než revoluční změny. Ministerstvo plánuje investovat přibližně 50 milionů korun do podpory a rozvoje informačního systému pro vrchní a krajské soudy a dalších 40 milionů korun je vyčleněno na prostou obnovu hardwaru, tedy serverů a diskových polí. Počítá se také s novou atestovanou spisovou službou zhruba za 21 milionů korun.
Resort sice deklaruje ambiciózní plány na poli umělé inteligence včetně úvah o vlastním jazykovém modelu pro soudnictví, naráží však na tvrdou realitu trhu práce. Kvůli nekonkurenceschopným tabulkovým platům nedokáže sehnat vlastní IT odborníky a je nucen ve velké míře spoléhat na outsourcing dodavatelů. Situaci navíc komplikuje složitý zákon o zadávání veřejných zakázek.
„Postupnými kroky se snažíme justici digitalizovat. Je však nutné hodnotit nejen ministerstvo, ale celou justici, tedy i soudy a státní zastupitelství,“ komentuje složitou situaci Marcela Nevšímalová z odboru komunikace.
Ministerstvo zahraničních věcí
Resort zahraničí v posledních letech masivně investoval do ICT, a to především díky čerpání evropských fondů, ze kterých získal 782,8 milionu korun. Tyto prostředky pomohly dohnat investiční dluh, po jehož vyrovnání ministerstvo očekává stabilizaci rozpočtu na nižší úrovni.
Zcela zásadním počinem uplynulého období byl program „Digitální transformace úřadu“, jehož roční provozní náklady činí 211 milionů korun. Tento komplexní balík zahrnuje vybudování bezpečného e-mailu, nasazení „čistých“ koncových stanic a migraci do státního cloudu, na čemž se podíleli dodavatelé jako Seyfor, Aricoma či ComSource. Pro fungování diplomacie je klíčová také globální komunikační síť WAN propojující ústředí s ambasádami, za jejíž provoz platí resort T-Mobilu 45 milionů korun ročně. Dalších 28 milionů ročně stojí provoz nové sítě pro zpracování utajovaných informací od společnosti S.ICZ.
Výhled na roky 2026 a 2027 je ve znamení obřích investic do agendových systémů. Prioritou je projekt ELVIS (Elektronický vízový systém), kde se předpokládají náklady na pořízení 263 milionů korun. Sekunduje mu Digitalizace konzulárních agend (DKA) s investicí až 187 milionů korun. Oba systémy mají následně generovat provozní náklady shodně po 45 milionech ročně. Ministerstvo také počítá s novou spisovou službou za 58 milionů korun.
Na poli inovací patří MZV k nejaktivnějším resortům. Pořádá hackathony a již v první polovině roku 2026 nasadí dvě aplikace využívající umělou inteligenci, které vzešly z interního vývoje.
„Úroveň kybernetické bezpečnosti MZV považujeme za nadstandardní. V posledních letech byla významně povýšena právě díky projektům transformace, ačkoliv jsme dlouhodobě terčem širokého spektra útoků,“ uvádí Karolína Rezková z odboru komunikace.
I přes technologický posun však resort naráží na limity státní správy. Digitální transformaci brzdí nedostatek financí, složité veřejné zakázky a především nemožnost zaplatit špičkové IT odborníky kvůli tabulkovým platům.
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo zemědělství v uplynulém období investovalo do modernizace infrastruktury a systémů desítky milionů korun. Rozpočet na ICT v rámci celkových výdajů resortu se pohybuje okolo jednoho procenta.
V posledních dvou letech patřil mezi klíčové projekty rozvoj systému AgriGIS pro správu geoprostorových dat s celkovými náklady přes 27 milionů korun, který dodává společnost HSI. Resort také modernizoval bezdrátovou síť ve své budově na Těšnově, což zajistila firma CompuNet téměř za 8,7 milionu korun, a zavedl elektronické Průvodní listy skotu v Registru zvířat ve spolupráci s O2 ITS. Tento projekt za 2,4 milionu korun usnadnil administrativu chovatelům. Zásadním krokem v bezpečnosti byla implementace dvoufaktorové autentizace pro zaměstnance i externí administrátory.
Zajímavostí je, že ministerstvo v letech 2021–2025 nečerpalo na ICT projekty evropské dotace, protože vyhodnotilo podmínky dotačních programů jako nevýhodné a rizikové z hlediska harmonogramu. Do budoucna se tomu však nebrání, pokud se objeví vhodné výzvy. Pro roky 2026 a 2027 plánuje resort vypsat významné zakázky na vývoj a provoz informačního systému vodovodů a kanalizací a na dodávku a rozvoj atestované spisové služby pro resortní organizace. Konkrétní náklady těchto akcí vzejdou až z průzkumu trhu.
V oblasti digitalizace došlo k posunu spuštěním portálu pro elektronické podání SEPO v únoru 2025. Většina podání směrem k ministerstvu je dlouhodobě obsluhována agendovými systémy, které využívá odborná veřejnost. Například žádosti o dotace přes Portál farmáře pokrývají už přes 80 % podání směrem k resortu, vysvětluje Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství.
Kybernetickou bezpečnost hodnotí resort jako velmi dobrou, což potvrzují i audity. Poslední roky jsme se věnovali nejen technologiím, ale i práci s lidmi, což přináší ovoce ve formě snižujícího se počtu incidentů zaviněných zaměstnanci, dodává Bílý. Úřad se již připravuje na směrnici NIS2, která přinese především administrativní zátěž. Umělou inteligenci zavádí ministerstvo opatrně, zaměstnanci využívají nástroj Microsoft Copilot a největší potenciál vidí v analýze rozsáhlých textů a podpoře úředníků.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy operuje s ročním rozpočtem na běžné výdaje v oblasti ICT mezi 30 a 33 miliony korun, což tvoří zhruba třetinu provozních prostředků úřadu mimo mzdové náklady. V uplynulých dvou letech úřad realizoval první etapu informačního systému vzdělávání, která zahrnovala jádro systému a rejstřík škol. Dodavatelem byla CCA Group a náklady včetně pětiletého provozu a rozvoje činily zhruba 27 milionů korun. Dalším významným počinem byl vznik Podacího portálu MŠMT s elektronickými formuláři od společnosti Kaktus software za 7,8 milionu korun.
V letech 2026 a 2027 se ministerstvo chystá na zásadní investici v podobě druhé etapy informačního systému vzdělávání. Ta bude zahrnovat registr dětí, žáků a studentů a registr pedagogických a akademických pracovníků. Odhadované náklady tohoto projektu se pohybují okolo 235 milionů korun, a to bez započítání hardwarové infrastruktury.
Digitalizaci úřadu hodnotí zástupci ministerstva kladně, většina interních procesů je již plně elektronizována. Rychlejšímu postupu však brání nepružný zákon o zadávání veřejných zakázek a zejména kritický nedostatek IT specialistů.
Pište pro CIOtrends
Máte dobré nápady, máte co říct? Chcete se podělit o své znalosti se čtenáři CIOtrends?
Je tu ideální příležitost. V redakci neustále hledáme externí autory, kteří rozšíří náš záběr. Nabízíme možnost publikací zajímavých článků nejen na webu, ale také v našem tištěném magazínu. Pokud máte zájem, ozvěte se šéfredaktorovi na e-mail: radan.dolejs@iinfo.cz
„Nedaří se nám obsazovat pozice kvalifikovanými odborníky. Státní služba pro ty skutečně kvalitní není výzvou. Řešíme to především v rámci současných kapacit, což je založeno na zaměstnancích, kteří berou své zaměstnání i jako poslání,“ uvádí Ondřej Macura z MŠMT. Úřad již aktivně využívá umělou inteligenci, konkrétně nástroj Copilot M365 a vlastní AI projekty, které hodlá dále rozvíjet.
Z pohledu kybernetické bezpečnosti se úřad připravuje na novou legislativu podle interního harmonogramu, ačkoliv i zde se potýká s nedostatkem financí a odborníků. Hlavní překážkou celkové digitální transformace státu je však podle ministerstva mentální nastavení. Zřejmě nejvíc brání úspěchu způsob uvažování a práce, kdy se digitalizace často bere jako technické řešení, ne jako dlouhodobá změna procesů a služeb občanům, uzavírá Macura.
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj počítá pro rok 2026 s výrazným navýšením investic do informačních technologií. Zatímco v letech 2024 a 2025 se kapitálové výdaje pohybovaly mezi 254 a 426 miliony korun, na rok 2026 je v plánu částka přesahující 753 milionů. Provozní náklady se stabilně drží vysoko, v roce 2025 dosáhly zhruba 873 milionů korun.
Jednoznačně nejviditelnějším a nejrozsáhlejším projektem uplynulých dvou let byla nezdařená digitalizace stavebního řízení. Tento systém, který zajišťuje procesní podporu pro stavebníky a zhruba 650 stavebních úřadů po celé republice, si vyžádal náklady ve výši přibližně 360 milionů korun. Další významnou investicí je Národní geoportál územního plánování, kde bylo dosud proplaceno 136 milionů korun. Ministerstvo také pokročilo v digitalizaci veřejných zakázek, například spuštěním služby zakázkyGOV, která na jednom místě propojuje zadavatele s dodavateli.
Do budoucna se resort soustředí na přípravu infrastruktury pro čerpání evropských peněz. Zcela zásadním úkolem pro roky 2026 a 2027 je zajištění systému MS2028+ pro správu a administraci dotací v novém programovém období, které začíná v roce 2028. Kromě toho bude pokračovat rozvoj digitálního stavebního řízení v reakci na novely stavebního zákona. U obou těchto strategických priorit očekává úřad investice v řádu stovek milionů korun.
V oblasti bezpečnosti a inovací volí ministerstvo moderní přístupy. Pro odhalování chyb v zabezpečení se zapojilo do programu Bug Bounty a aktivně implementuje umělou inteligenci. Zaměstnanci využívají Microsoft Copilot, v provozu je aplikace Anakonda pro kontrolu dotací nebo nástroje pro kontrolu zadávacích podmínek veřejných zakázek.
Přesto naráží digitální transformace na systémové bariéry. Z naší zkušenosti jsou to fragmentace a slabá koordinace strategických projektů, nedostačující kompetence na straně úřadů a nedostatečné zaměření na kvalitu řízení digitálních služeb, vysvětluje Roman Sovák z oddělení komunikace Ministerstva pro místní rozvoj. Resort se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaných IT projektových manažerů a architektů, daří se mu však držet směr díky aktivní podpoře vedení ministerstva.
Ministerstvo vnitra
Resort vnitra spravuje obrovský objem finančních prostředků a dat, což dokládá i fakt, že jen v období let 2021 až 2026 proteče přes ministerstvo v rámci evropských projektů na ICT téměř devět miliard korun. Aktuálně se například rozjíždí masivní investice do neveřejných sítí bezmála za 1,8 miliardy korun z regionálního operačního programu, což je infrastruktura, kterou běžný občan nevidí, ale pro chod státu je kritická.
Zajímavým a méně známým projektem je Jednotný informační systém sběru dat (JISSD). Ten stál zhruba 15 milionů korun a jeho úkolem je bojovat s byrokracií uvnitř státní správy. Má za cíl eliminovat duplicitní sběry dat, kdy různé úřady chtějí po obcích či organizacích stejná čísla. Systém slouží jako knihovna výsledků a analytický nástroj, aby úředníci věděli, co už stát jednou zjistil, a neptali se zbytečně znovu.
Video ke kávě
Máte čas na rychlé a informativní video?
V oblasti digitalizace legislativy resort dokončuje systém e-Legislativa. Zatímco e-Sbírka, kde občané najdou ověřené znění zákonů, funguje od ledna 2024, nástroj pro samotnou tvorbu zákonů se zavádějí postupně. Už nyní běží čtyři fáze tohoto systému, který má zmodernizovat celý proces vzniku právních předpisů v Česku.
Pozornost věnuje ministerstvo umělé inteligenci a nechce si ji nechat jen pro sebe, ale plánuje v roce 2026 nabídnout centrální cloudový AI nástroj zdarma obcím. Typickými agendami, kde má AI pomáhat, jsou řízení o kácení dřevin mimo les, řešení přestupků nebo odebírání živnostenských oprávnění. Jde o procesně náročné úkony, které obce zatěžují. AI zde nebude rozhodovat, ale připravovat podklady pro úředníky.
Na poli bezpečnosti se resort potýká s realitou roku 2025, kdy se kybernetická situace zhoršila. Ministerstvo přiznává, že čelilo několika závažným incidentům a zvýšenému počtu útoků, které potvrdily nutnost dalších investic. Data občanů však ohrožena nebyla. Pro zajištění bezpečnosti se investovalo přes 30 milionů korun do nových služebních průkazů a dvoufaktorové autentizace.
Ministerstvo se také snaží změnit vnímání práce pro stát v IT sektoru. Uvědomuje si, že nemůže konkurovat soukromému sektoru mzdami nebo flexibilitou, a proto sází na smysl práce. Snaží se přilákat experty na to, že nebudují jen komerční produkt, ale infrastrukturu, která má reálný dopad na miliony občanů. Spolupracuje při tom se strategickým partnerem Nakit.
Dalším krokem v digitalizaci služeb pro občany bude po současném Podacím ePortálu takzvaný Transakční portál. Ten má ambici nejen přijímat žádosti, ale některé z nich rovnou obratem vyřídit, což by znamenalo skutečný posun od pouhého kopírování papírových procesů do digitální podoby, na což dlouhodobě upozorňuje NKÚ.
Celý text vyšel v magazínu CIOtrends 1/2026, který si můžete zakoupit zde.
CIOtrends si můžete objednat i jako klasický časopis (v tištěné i v digitální podobně) Věnujeme se nejnovějším technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky. Přinášíme nové ekonomické trendy a analýzy a zejména praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízíme možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů. Naší cílovou skupinou je vyšší management ze všech odvětví ekonomiky.
Chcete si článek přečíst celý?
Tento článek je součástí exkluzivního obsahu pouze pro odběratele našeho newsletteru.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám do mailu pošleme odkaz na celý článek.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU