Každé dva roky děláme v CIOtrends anketu mezi státními organizacemi, jak jsou na tom s investicemi do informačních technologií. A protož letos je zase sudý rok, byl čas i na anketu. Protože jde o zajímavá čísla, překlápíme postupně celý článek z magazínu i na web, rozdělený do několika částí.
Co se dozvíte v článku
V závěrečném díle se zaměříme na investice do IT z rozpočtů ostatních státních organizací.
První obecný díl najdete zde a druhý díl tady, třetí zde a čtvrtý tady.
Další organizace
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Výdaje na informační a komunikační technologie v rámci Kanceláře Poslanecké sněmovny vykazují rostoucí tendenci. Ačkoliv úřad v letech 2021 až 2025 nečerpal žádné prostředky z evropských dotačních programů na ICT, v roce 2025 podal žádost o čerpání z dotačního programu kybernetické bezpečnosti Ministerstva vnitra, k jehož realizaci by mělo dojít v roce 2026. Kybernetická bezpečnost je pro chod instituce klíčová, neboť úřad pravidelně čelí útokům typu DDoS a phishingu. Snahou veškerých organizačních i technologických opatření je dosažení požadované úrovně ochrany podle zákona o kybernetické bezpečnosti, tak aby byla chráněna aktiva Kanceláře Poslanecké sněmovny a nebyl narušen chod ani dobré jméno organizace.
V oblasti digitalizace služeb došlo v uplynulých dvou letech k několika zásadním posunům. Za významnou změnu považují ve Sněmovně digitalizaci schvalovacího procesu úřadu, které napomohlo zavedení vhodných nástrojů DMS a elektronických podpisů. Implementace nového ekonomického systému umožnila digitalizaci objednávek a celého procesu veřejných zakázek v návaznosti na čerpání rozpočtu. Specifickým a vysoce přínosným projektem bylo zavedení automatizovaného přepisovacího pracoviště pro záznam jednání sněmovních orgánů, především pak samotné Sněmovny.
Modernizací prošla i personální agenda, kde nový systém zvýšil efektivitu, umožnil elektronickou docházku a digitalizaci zaměstnaneckých požadavků, jako jsou žádosti o dovolenou či školení.
„Digitalizace úřadu je dlouhodobý proces a musí se k němu přistupovat zodpovědně. Je výrazně závislý na technologických prostředcích, ale současně klade vysoké nároky na uživatele. Každý zásah do zaběhnutých procesů si nese svá rizika,“ uvedla Martina Lustigová, vedoucí oddělení médií a PR Poslanecké sněmovny.
Úřad již aktivně využívá nástroje umělé inteligence, a to v širokém spektru od zmíněného přepisovacího pracoviště přes analýzu dokumentů až po nástroje zajišťující kybernetickou bezpečnost. Do budoucna se předpokládá zapojení AI v rámci vládního projektu e-Legislativa, kde by měla technologie asistovat při vytváření návrhů zákonů a pozměňovacích návrhů, stejně jako při zpracování informačních zdrojů pro přípravu podrobných analýz. Co se týče personálního zajištění, úřad čelí podobně jako jiné státní organizace problému s nedostatkem kvalifikovaných ICT odborníků, což je dáno nemožností konkurovat platovým podmínkám v komerčním sektoru. Řešením této situace je pro Sněmovnu rostoucí automatizace procesů a využívání dodavatelských služeb.
Při pohledu na digitální transformaci státní správy jako celku identifikuje Kancelář Poslanecké sněmovny bariéry primárně na straně státu jakožto objednatele. Pro účelné využití prostředků je nutné značné úsilí při řízení dodavatelů, k čemuž však stát často postrádá dostatek kapacit a kvalifikovaných pracovníků. Tato činnost se sice dá přenést na externí subjekty, ale tím se otevírá problematika veřejných zakázek. Martina Lustigová upozorňuje, že je v každé zakázce problematické správně nadefinovat ekonomickou výhodnost a způsob hodnocení nabídek. Častou chybou, která brání úspěšné transformaci, je také snaha o nasazení příliš velkých celků najednou. Místo toho by bylo efektivnější nasazování dílčích, snadněji uchopitelných a postupných kroků, které vedou k finálnímu cíli, jehož podoba se může v čase vyvíjet a lišit od prvotního záměru.
Česká správa sociálního zabezpečení
Přístup České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) k oblasti informačních a komunikačních technologií je specifický silnou centralizací agend pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Samotné rozpočty úřadu na ICT se pohybují každoročně v řádu desítek milionů korun, přičemž přesný podíl z celkového rozpočtu nelze s přesností určit.
V posledních dvou letech se interní aktivity omezily především na zajištění provozu, což obnášelo rutinní obměnu hardwaru, kterému skončila technická podpora. Na těchto dodávkách se podílelo více dodavatelů a náklady se lišily podle předmětu plnění. Informace o plánovaných výběrových řízeních na roky 2026 a 2027, stejně jako detaily o stavu kybernetické bezpečnosti a přípravách na směrnici NIS2, nechce úřad s odvoláním na bezpečnostní a strategické důvody poskytnout.
Klíčovým faktorem fungování IT v rámci ČSSZ je projekt OneIT. Z tohoto důvodu jsou správa ICT projektů, čerpání z evropských dotačních programů, samotná digitalizace služeb i případné nasazování umělé inteligence zajišťovány centrálně Ministerstvem práce a sociálních věcí. V otázce lidských zdrojů se úřad potýká s podobnými problémy jako zbytek státní správy.
„Pozice ICT pracovníků se daří obsazovat v omezené míře,“ uvedla Jitka Drmolová, vedoucí oddělení komunikace a tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
V širším pohledu na digitální transformaci státní správy v České republice identifikují zástupci ČSSZ dvě hlavní bariéry. První je chronický nedostatek kvalifikovaných odborníků na trhu práce, který limituje schopnost státu realizovat složité technologické změny interními silami. Druhou významnou překážkou jsou rostoucí ceny služeb a hardwaru, které zvyšují finanční náročnost modernizace.
Česká národní banka
Česká národní banka (ČNB) v oblasti informačních a komunikačních technologií dlouhodobě sází na kombinaci interního vývoje a dodavatelských řešení, přičemž podíl výdajů na ICT v jejím rozpočtu roste – z 18,4 % v roce 2024 na 19,4 % v roce 2025. Na rozdíl od mnoha jiných institucí veřejné správy ČNB nevyužívá pro financování ICT projektů žádné evropské dotační prostředky. Mezi klíčové realizované projekty posledních dvou let patřilo zajištění zálohování databází v reálném čase od společnosti Oracle Czech či posílení kybernetické ochrany (EDR/XDR) od T-Mobile. Pro roky 2026 a 2027 banka plánuje významné investice do modernizace přístupové vrstvy sítě a zvýšení kybernetické odolnosti platebního styku, přičemž část infrastruktury bude nadále rozvíjet vlastními silami.
V oblasti digitalizace a nových technologií klade banka extrémní důraz na bezpečnost. Nástroje umělé inteligence využívá od poloviny roku 2024, avšak s cílem maximální ochrany dat rozvíjí i vlastní řešení provozovaná na interním hardwaru. AI zde pomáhá především při analýze dokumentů, identifikaci nesouladů v textech nebo v rámci chatbotů pro zefektivnění interních procesů.
„Kybernetickou bezpečnost dlouhodobě považujeme za jednu z priorit. Systematicky investujeme do preventivních opatření, posilování zálohovacích mechanismů i pravidelného školení zaměstnanců,“ uvedla Petra Vlčková ze sekce kancelář České národní banky. Úřad se aktuálně připravuje na implementaci nových regulatorních požadavků vyplývajících ze směrnice NIS2 a nařízení DORA.
Stejně jako komerční i veřejný sektor také centrální banka čelí výzvám při náboru IT specialistů. Situaci na trhu práce řeší kombinací vlastního náboru a spolupráce s externími agenturami. Co se týče pohledu na digitální transformaci státní správy jako celku, ČNB identifikuje jako hlavní brzdy složitost a rozsah agend, vysoké regulatorní nároky a nutnost sladit technologický rozvoj s legislativními a bezpečnostními požadavky. Významnou roli hraje také již zmíněný nedostatek kvalifikovaných odborníků na trhu.
Digitální a informační agentura
Digitální a informační agentura (DIA) zaujímá ve státní správě specifické postavení, což se odráží v její rozpočtové struktuře. Vzhledem k její působnosti – zajištění správy, rozvoje a bezpečnosti klíčových systémů veřejné správy – je přibližně 85 % celkového rozpočtu konstantně alokováno přímo na ICT.
Příjmová stránka je dominantně ovlivněna zdroji z Evropské unie, konkrétně z Národního plánu obnovy (NPO). Jen za období od ledna 2023 do ledna 2026 získala agentura z evropských dotačních programů na ICT projekty celkem 1,58 miliardy korun. Provozní výdaje pokrývají především housing v datových centrech (SPCSS, Česká pošta), konektivitu a správu kritických registrů, jako jsou Registr obyvatel (ROB), Registr osob (ROS), Národní identitní autorita (NIA) či Portál občana.
V uplynulém období se DIA soustředila na stabilizaci infrastruktury a zavádění nových centrálních služeb. Klíčovým počinem byla modernizace hardwaru základních registrů za 236 milionů korun, uskutečněná ve spolupráci s resortem vnitra a technologickými partnery Asseco, Aricoma a ICZ. Zásadní systémovou změnu přinesl Registr zastupování (REZA), který mění paradigma využívání digitálních služeb v zastoupení (např. rodinným příslušníkem), a spuštění AIS Vyrozumívacího pro notifikace o změnách údajů. Dokončen byl také roll-out Centrálního autentizačního a autorizačního systému (CAAIS), který zajišťuje single sign-on přístup a řízení identit napříč agendovými systémy.
Pro tento a následující rok je absolutní prioritou projekt „Klientská část evropské digitální peněženky“ (EUDIW). Jde o strategickou zakázku s předpokládanou hodnotou 2,438 miliardy korun na pět let. Dodavatel vzešlý ze soutěžního dialogu zajistí kompletní organizační, hardwarové a softwarové řešení pro onboarding a offboarding uživatelů v souladu s nařízením eIDAS. Kromě toho agentura připravuje projekty v rámci programu Horizon Europe (GenAI4EU) a IROP, zaměřené na rozvoj propojeného datového fondu.
V oblasti digitalizace a nových technologií DIA hlásí významné pokroky. Portál občana registruje téměř dva miliony uživatelů a aplikaci eDoklady využívalo ke konci roku 2024 na 900 000 občanů.
V oblasti umělé inteligence agentura nejen využívá MS Copilot pro interní efektivitu, ale buduje koncept tzv. DIA AI Factory. Jde o systémové prostředí umožňující nad státními agendami (Czech POINT, Datové schránky) rychle nasazovat nové datové modely a vytvářet chatboty či mailboty pro komunikaci s veřejností.
Kybernetickou bezpečnost hodnotí úřad jako vysokou, přičemž přechod na požadavky nového zákona o kybernetické bezpečnosti (implementace NIS2) vnímá jako zvládnutelný posun od ochrany kritické informační infrastruktury k režimu regulované služby s vyššími povinnostmi.
Navzdory těmto úspěchům identifikuje agentura zásadní systémové bariéry. Kromě chronického nedostatku financí na experty, který DIA částečně řeší zřizováním kompetenčních center pro pomoc ostatním resortům, je brzdou legislativa a práce s daty.
„Velkou překážkou rychlejší digitální transformace je stále ještě nedostatečná správa dat a jejich efektivní sdílení mezi jednotlivými úřady… Třetí překážkou je složitá současná legislativa, která často neumožňuje testovat nové služby v reálných podmínkách,“ upozorňuje Jan Hainz, tiskový mluvčí Digitální a informační agentury. Jako příklad uvádí nemožnost simulovat reálnou zátěž aplikace eDoklady v produkčním prostředí před volbami, což komplikuje technickou přípravu kritických systémů.
Nejvyšší kontrolní úřad
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) udržuje podíl výdajů na informační a komunikační technologie dlouhodobě ve stabilním rozmezí 8 až 10 % svého celkového rozpočtu. Na rozdíl od mnoha jiných státních institucí NKÚ vůbec nevyužívá evropské dotační programy pro financování ICT a ani to neplánuje do budoucna.
V oblasti strategických projektů se úřad zaměřuje na obnovu infrastruktury. Pro rok 2026 je v plánu obměna hardwaru pro virtuální serverovou infrastrukturu v hodnotě 12 milionů korun a náhrada centrálního firewallu. Významnější investice se očekává v roce 2027, kdy NKÚ plánuje náhradu ekonomicko-správního informačního systému s předpokládanými náklady 35 milionů. Digitalizace agend naráží na kapacitní limity. Ačkoliv úřad identifikoval nové digitální služby v Registru práv a povinností, jejich plná elektronizace vázne.
Video ke kávě
Máte čas na rychlé a informativní video?
„Rychlejšímu postupu v digitalizaci brání nedostatečná časová kapacita k tomu příslušných zaměstnanců NKÚ, kteří mají i jiné povinnosti, a rovněž časová i finanční náročnost realizace,“ uvedla Hana Kadečková, tisková mluvčí NKÚ.
Z hlediska kybernetické bezpečnosti čelil úřad v uplynulých dvou letech třem DDoS útokům na své webové stránky, které způsobily výpadky v řádu hodin, ale neměly jiný významný dopad. Přípravy na směrnici NIS2 byly zahájeny v lednu 2025 formou identifikace potřebných opatření. V oblasti umělé inteligence NKÚ využívá nástroj MS Copilot jako personálního asistenta a potenciál vidí v automatizaci rutinních úkolů.
Specifický přístup volí úřad v personální politice. Vzhledem k tomu, že se nedaří obsazovat pozice kvalifikovanými experty, přijímá NKÚ uchazeče s nižší kvalifikací, které následně interně školí a zacvičuje na požadovanou úroveň. Velmi kritický je pohled úřadu na bariéry digitální transformace státu. Hana Kadečková kromě složitých byrokratických procesů a minimálního sdílení dat mezi resorty explicitně zmiňuje „ne zcela funkční centrální DIA úřad“ a uživatelsky nepřívětivé portály.
Senát Parlamentu ČR
Investiční strategie odboru informačních technologií Kanceláře Senátu se v posledních dvou letech soustředila na stabilizaci provozního prostředí. Mezi klíčové projekty patřil přechod na novou verzi ekonomického systému, nasazení nové verze nástroje SIEM pro vyhodnocování bezpečnostních událostí a zajištění provozu systému eSeL, zavedeného na počátku roku 2025. V nadcházejícím období let 2026 a 2027 plánuje úřad vypsat výběrová řízení na modernizaci zálohovacího systému, obnovu klíčových prvků infrastruktury (síťové technologie, serverová platforma, bezpečnostní prvky) a také na vytvoření nových webových stránek Senátu.
V oblasti pokročilých technologií přistupuje Senát k inovacím systematicky. Již v loňském roce byly nastaveny procesy pro využívání umělé inteligence, přičemž standardem se stává nástroj Microsoft Copilot v rámci prostředí M365.
„Největší přínos v jejím využití Kancelář Senátu očekává v automatizaci práce s dokumenty, ve zpracování senátních dat nebo v zefektivnění přípravy podkladů,“ upřesňuje Andrea Kubová z odboru kanceláře předsedy Senátu. Kybernetická bezpečnost je řešena v kontextu příprav na směrnici NIS2, a to jak v rovině procesní, tak technologické.
Přestože se Kanceláři Senátu daří obsazovat potřebné IT pozice, vnímá instituce celotržní nedostatek odborníků jako riziko pro náročnější projekty. Digitalizace agend postupuje pomaleji než v soukromém sektoru, což je dáno systémovými brzdami. Andrea Kubová k tomu dodává: „Jako hlavní faktory, které zpomalují digitální transformaci státní správy v Česku, vidíme mimo jiné složité procesy veřejných zakázek či omezené možnosti adekvátního finančního ohodnocení vysoce kvalifikovaných odborníků.“
Národní knihovna České republiky
Rozpočtová struktura Národní knihovny (NK ČR) v oblasti ICT vykazuje výraznou dichotomii mezi mandatorními provozními výdaji a rozvojovými investicemi. Zatímco běžné provozní náklady tvoří stabilní podíl 6,13 % z celkového rozpočtu instituce, po započtení projektových dotací se celková alokace na IT v období 2024–2025 vyšplhala na 20,8 %. Tento nárůst táhne především úspěšné čerpání prostředků z Národního plánu obnovy (NPO) a programů Ministerstva kultury ČR, přičemž prostředky z evropských fondů na ICT projekty tvořily 14,67 % celkového rozpočtu organizace. Pro rok 2026 nelze kapitálové výdaje stanovit fixní částkou, jelikož jde o variabilní položku závislou na aktuálních dotačních výzvách.
Investiční aktivita v posledních dvou letech cílila primárně na modernizaci digitalizační linky a procesů dlouhodobého uchování digitálního obsahu (LTP). V rámci výzvy NPO č. 42 pro rok 2026 knihovna připravuje výběrová řízení zaměřená na posílení ochrany digitálního obsahu a kybernetickou bezpečnost. Ačkoliv NK ČR nepodléhá přímé působnosti směrnice NIS2, dobrovolně implementuje relevantní bezpečnostní doporučení do svých interních procesů.
V oblasti umělé inteligence patří Národní knihovna k progresivním institucím státního sektoru; má již zpracovanou vlastní institucionální AI politiku.
„V současnosti nástroje umělé inteligence primárně průběžně testujeme a vyhodnocujeme jejich možné přínosy. Zároveň již nyní provozujeme celou řadu služeb, kde jsou prvky umělé inteligence plnohodnotně etablovány – například v případě digitálních knihoven jde o konverze text-to-speech, automatické překlady či automatizované abstrakty,“ uvedla Martina Košanová, ředitelka odboru komunikace NK.
Personální situace kopíruje stav ve zbytku státní správy – tabulkové platy neumožňují konkurovat soukromému sektoru. Nedostatek specialistů řeší knihovna kombinací interního vzdělávání současných zaměstnanců a outsourcingem vysoce specializovaných služeb.
Celý text vyšel v magazínu CIOtrends 1/2026, který si můžete zakoupit zde.
CIOtrends si můžete objednat i jako klasický časopis (v tištěné i v digitální podobně) Věnujeme se nejnovějším technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky. Přinášíme nové ekonomické trendy a analýzy a zejména praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízíme možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů. Naší cílovou skupinou je vyšší management ze všech odvětví ekonomiky.
Chcete si článek přečíst celý?
Tento článek je součástí exkluzivního obsahu pouze pro odběratele našeho newsletteru.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám do mailu pošleme odkaz na celý článek.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU